Zkoušeli přitom všechno možné. Záhadologové tradičně mluví o „prehistorické observatoři“: na to však má Stonehenge dost málo astronomických funkcí. Nebo tu byla po tisíciletí hledaná pobočka věštírny v Delfách? Starý dobrý Erich von Däniken samozřejmě vše hladce vyřešil mimozemšťany.
Loňský výzkum však prokázal, že zde před 5000 lety, tedy ještě před vztyčením kamenného kruhu, po půl tisíciletí fungovalo kremační místo a pohřebiště příslušníků vládnoucích rodů. Takže rozptylová loučka? Jenže prastará anglická pověst praví, že Stonehenge má svou sílu proto, že sem artušovský kouzelník Merlin přenesl obří léčivé kameny!
Lázně, žádná observatoř!
V současnosti se zdá, že nejblíže pravdě je právě teorie o tisíciletých lázních. Ostatky urozených osob (celkem asi 240) sem byly pohřbívány proto, že místo mělo zvláštní magickou moc.
Tu mu dodávaly blízké zázračné vodní prameny, řeka Avon (snad obdoba Styxu jako hranice říše mrtvých?) a léčivé kameny dopravené ze vzdálenosti až 250 km. Svůj pozitivní účinek pak asi zpětně měla i pohřbená těla členů pravěké nobility, jíž zřejmě byly přičítány božské vlastnosti.
Je zvláštní, že právě této „lázeňské“ teorii až donedávna nebyla přičítána žádná váha, přestože v lidovém podání žije dodnes.
Ještě před 200 lety si lidé z kamenů Stonehenge odsekávali kousky, které pak sloužily jako talismany a zaručené léčebné prostředky! I vinou tohoto zvyku se ostatně z objemu monumentu dochovala méně než polovina.
Z ústředního megalitu ještě v květnu 2008 dva neznámí muži kladivem a šroubovákem uloupli kus kamene. Kdyby je nezahnala ochranka, zřejmě by loupali dál. Šlo jim jen o bizarní suvenýr, nebo o tradiční léčivý amulet proti všemu zlému?