Správný jídelníček ovlivní to, jak se dětem daří ve škole. Co je pro ně dobré?

Zdroj:

Hladovým studentům se školní vědomosti vždy dostávaly do hlavy mnohem hůř než těm dobře najedeným. Výkon mozku totiž s příjmem živin nerozlučně souvisí.

Foto: Isifa

Klíčová je snídaně - její absenci nelze nijak omluvit. „Když tělo nedostane ve formě snídaně dostatek sacharidů a dalších látek, musí je po nočním hladovění uvolnit ze svých rezerv.

A to vyvolá nepříznivé změny,“ vysvětluje MUDr. Petr Tláskal, CSc., primář Pediatrické kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol. „Snižuje se pozornost, což v dlouhodobém horizontu způsobí zhoršení prospěchu. Takové následky má i malý příjem tekutin.“

Omega potrava pro mozek

Kromě zajištění energetického příjmu dítěte je třeba dbát i na další složky potravy. Vitaminy B-komplexu podporují duševní výkonnost, vitamin C zase zvyšuje bdělost.

Stále víc se mluví o tom, že jsou pro vývoj mozku důležité esenciální mastné kyseliny - známé omega 3 a omega 6. Nelze je tělu dodat z vepřového ani z másla, nacházejí se v rybách a rostlinných olejích.

Řada studií prokázala, že dodávání esenciálních mastných kyselin dětem ve formě doplňků stravy hraje důležitou roli ve vývoji schopností, jako jsou čtení, psaní, koordinace a jiné.

Organismus sám si tyto kyseliny neumí vytvořit. Před časem proběhla v ČR malá studie, při níž 17 klientů pražského DYS-centra (pečuje o děti s různými poruchami učení) užívalo doplněk stravy.

Díky mastným kyselinám z ryb a oleje brutnáku lékařského obsaženým v kapslích se děti hodně zlepšily. „Pouze v jednom případě uvedli rodiče klienta, že nepozorovali žádné změny v projevech potomka.

Naopak další rodiče chválili zlepšení spánku svých ratolestí, zmírnění neklidu a zapomínání, zkvalitnění pozornosti i navýšení tempa práce,“ vypočítává PhDr. Lenka Krejčová, Ph. D., z Katedry psychologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze.

Jen rostliny nestačí

Žádný metabolický proces nebude fungovat bez dostatku bílkovin, které tělu dodávají esenciální aminokyseliny. Opět se jedná o látky, jež nemůže dítě dostat jinak než stravou.

„Dvanáctiletý školák potřebuje na jednotku hmotnosti třikrát více esenciálních aminokyselin než dospělý. Jejich nejlepšími zdroji jsou maso, mléko a mléčné výrobky. Proto by dítě na rozdíl od dospělého nemělo přijímat veganskou stravu,“ zdůrazňuje Petr Tláskal.

„Přijatelnější je alespoň laktovo vegetariánská potrava, která zcela nevylučuje živočišné složky.“ Z nich dítě získává nejen vitamin B12, ale například i železo.

Stálicí dětského jídelníčku musí být vápník. Pevnost kostí u dospělých je určena již v dětství a dospívání dostatečným zásobení těla vápníkem (až do věku 23 let).

Pokud organismus dítěte mléko a výrobky z něj dobře toleruje, měly by se hojně konzumovat. Jinak hrozí ve vyšším věku závažné zlomeniny.

Čtěte také:

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Koncert v Paříži - Prolog

Koncert v Paříži - 4. kapitola

Pro nadějnou pianistku Rachel představovalo setkání s Orlandem, majitelem venkovského sídla a bývalým bojovým pilotem Královského letectva, pobídku k…

Akční letáky