Saw 3D

Ze Saw se během let stala zavedená značka, která každý rok kolem Halloweenu přinesla novou dávku sadistického násilí pospojovaného příběhem o domácím kutilovi, který se pokouší vlít lidem trochu chuti do života tím, že je bolestivě mučí. Díky efektivní propagaci a nízkým výrobním nákladům se série dosud finančně vyplácí, takže zprávy o tom, že Saw 3D je její poslední kapitola, není třeba brát příliš vážně.

close

info

zoom_in

Aktuální pokračování se navíc přidává k dosud nepočetné skupině nových 3D hororů. Reklamní nápis na plakátech filmu „In eye-popping 3D“ dokonale vystihuje očekávání, které se s brakovými 3D horory pojí. Možnosti využití 3D technologie v tomto žánru dosud nejlépe ukázala Ajova Piraňa 3D. Podstatou braku totiž nejsou nákladné výpravné výjevy, jež by hloubka obrazu umocňovala, tak jako se to děje v Avatarovi či Resident Evil: Afterlife. Ajův film se naopak vrací k pojetí 3D v béčkových hororech z padesátých let, kde trojrozměrný efekt sloužil především ke zplastičtění ústřední žánrové atrakce, kterou v té době byla fantastická monstra. Dnes je touto atrakcí ovšem lidské tělo, respektive jeho odtržené kusy.

Esencí brakového užití 3D v Ajových Piraních je proto scéna, která plasticky ukazuje, jak masožravé ryby pod vodou okusují volně plovoucí penis jedné z postav. Saw 3D se mohla snadno pustit podobným směrem a nechat oční bulvy či vnitřnosti efektně vylétávat naproti divákům. Bylo by to nepochybně laciné, ovšem celý snímek stejně nic sofistikovaného nenabízí, naopak se zvrhává do nechtěně absurdní komedie, která je tím směšnější, čím úporněji se snaží tvářit vážně. Trojrozměrný efekt tu sice působí mnohem přesvědčivěji než v otřesném Krvavém Valentýnu i než v Piraních 3D, na druhou stranu ale téměř nikdy nepřidává obrazům, většinou situovaným do malých uzavřených prostor, na spektakulárnosti. Nová technologie se tak v Saw 3D stala víceméně nadbytečnou ozdobou, která celé sérii nový rozměr rozhodně nepřidává.

HODNOCENÍ: 2/5