Šance pro fretky

Zdroj:

Na půdě domku v Plužné dovádí čtyřicítka fretek. Poetické, ale první nadechnutí je rána. Tedy pro toho, kdo není zvyklý na tak početnou skupinu lasicovito-tchořovitých v jedné místnosti. Druhé je už mírnější, hlavně proto, že zvědavé šelmičky začnou vystrkovat sympatické čumáky a okouzlují.

„Mám teď šestnáct freteček k přímé adopci. To znamená, že si je může zájemce - poté, co prokáže, že se o ně opravdu postará a že to jsou zvířátka pro něj - odvézt,“ říká Alena Nedbalová, která vede u Mladé Boleslavi největší útulek pro fretky v ČR. „Další jsou určeny k adopci na dálku, tj. adopci virtuální. Jde o jedince nemocné a staré, kteří se už novému majiteli nepřizpůsobí.“

Dodejme, že člověk, který si pořizuje tuto domestikovanou šelmu (před víc než 2 000 lety), jež vzešla z volně žijícího tchoře, se musí víc přizpůsobit jí. On i jeho domácnost.

Módní zvířátko, ale…

„To je Rozárka, někdo ji týral,“ ukazuje Alena samičku, která má stříbrné zabarvení. „Dlouho jsem k ní bez rukavic a holin nemohla. Pokud jsem měla ruce za zády, ještě to šlo, byla v klidu, ale když je viděla, útočila, byla agresivní, vystresovaná,“ naznačuje majitelka útulku, proč a jak se k ní zvířátka dostávají.

Když ji za to někdo bije, jen stupňuje její agresivitu,“ upozorňuje chovatelka a odkrývá samčí chrup, který se umí v případě nesouhlasu zarýt do lidské končetiny. „Musí k majiteli získat důvěru, pak neublíží, je to takový parťák.“

Majitel jedné fretky, která prošla útulkem, jí za prohřešky šlápl na hřbet… Tady se vyléčila, teď spokojeně žije v adoptivní rodině. „Freťule je nenáročná, společenská a naučí vás pořádku. Musíte si před ní vše důležité uklidit, schovat,“ tvrdí chovatelka a ukazuje nejstarší chovanku útulku. Médě je téměř devět a to se fretka běžně dožívá 7-8 let. Jak se stáří ozve? Menší energií, velkou spavostí, svraštěním těla, žloutnoucími zuby… Jako u lidí.

Přinesl někdo zvíře s tím, že netušil, jak „nevoní“? „I z těch důvodů nám lidé fretky dávají -že jim doma,smrdí‘. Nedají si vysvětlit, že když o ni pečujete, není cítit o nic víc než kočka. Nevykastrovaný samec pravda značkuje, zdá se být útočnější, protože ho přirozenost nutí od jara do podzimu hledat samičku. Pro klid lidí i freťáků je proto kastrujeme. Samičky se kastrují také, ty kvůli problému s říjí.

Specifický fretčí pach zvířátko vypustí, jen když je ohroženo,“ připomíná Alena a vyndá z klecí na zem dvě dámy, které spolu běžně nejsou. Pár vteřin okolo sebe chodí netečně a už se strhává bitka! Jedna útočí, ozve se syčení a holky „zavoní“. Aréna vyklizena. Na ukázku, jak umějí být fretky milé a přítulné, olizuje jedna Aleně tvář.

Mazlík?

Samec váží 1-2 kg, samičky jsou zhruba o polovinu lehčí i menší, ale stejně jako jejich „muži“ každé 3-4 hodiny vyměšují. Mají krátká střeva, čemuž je dobré přizpůsobit venčení, úklid, krmení. Fretka musí mít ve dne v noci přístup k misce s jídlem a napáječce s vodou. „Kouzlu těchto tvorů jsem propadla po seznámení s fretkou mého přítele. Měl freťáka a já si hned ve zverimexu pořídila samičku. Díky jedinečné osobnosti se ty šelmičky staly mou životní prioritou,“ vysvětluje chovatelka.

Není-li fretka nemocná, stojí majitele měsíčně asi 300 Kč. Pije vodu a jí speciální granule, ovšem jako pamlsek si dá i meloun, papriku, maso, okurku, žloutek. „Jedeme-li na víkend pryč, beru s sebou tři čtyři fretky, které nejsou určeny do adopce, aby si užily, a pak ty, jež vyžadují zvláštní péči a výchovu. V autě spí, a když se jim poté věnujete, proběhnete se s nimi, zase klidně na několik hodin usnou nebo absolvují výlet v batůžku.“ Alena má výhodu - její přátelé fretky milují a s provozem útulku pomohou. Jakož i její rodina.

Smutné je, že v řadě zverimexů netuší, jak se o fretky starat, komu je doporučit, a tak se zvířata dostanou i do nevhodných rukou. „Při adopci u zájemců kladu důraz na první kontakt se zvířetem. Když vidím, že jim fretka nevoní, že vadí, jak pouští chlupy, maličko štípne, nemá cenu jednat dál,“ uzavírá chovatelka.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky