Rozumíte éčkům? Čtěte návod, jak na to

Zdroj:

Přídatné látky do potravin zvané též éčka se staly synonymem něčeho nezdravého a nebezpečného. Jenže nelze házet všechny do jednoho pytle. Spíš jde o to dokázat rozlišit, kterým z těchto látek se raději vyhnout a které naopak můžou zdraví prospět.

Do potravin se běžně přidávají takzvaná aditiva, tedy látky vylepšující nebo zachovávající jejich trvanlivost či vzhled, konzistenci, chuť, vůni atd. Mezi spotřebiteli se pro ně vžilo pojmenování éčka.

„Všechny přídatné látky, které výrobce v potravinách použil, musejí být uvedeny na obale, a to v sestupném pořadí podle toho, v jakém množství jsou zde obsaženy. Nejprve se uvádí název nebo číselný kód, který se skládá z písmena E a trojmístného čísla, pod nímž je přídatná látka zaznamenaná v mezinárodním číselném systému,“ vysvětluje docent MVDr. PhD. Jiří Ruprich, vedoucí Odboru hygieny výživy a bezpečnosti potravin Státního zdravotního ústavu ČR.

Toto kódování zavedla EU pro přídatné látky, které byly podrobně zhodnoceny na základě toxikologických studií a jsou v povolených dávkách považovány za bezpečné pro zdraví spotřebitelů.

Pozor na hyperaktivitu

„Na obale potraviny musí být kromě názvu či kódu E uveden i název kategorie, do níž látka patří, například zda se jedná o barvivo, antioxidant, konzervant a podobně. Pokud by mohlo mít použité aditivum nepříznivý vliv na zdraví některých skupin spotřebitelů, musí být tento fakt na obale uveden.

Proto se často setkáme třeba s označením, že látka není vhodná pro malé děti, nemocné fenylketonurií... Přídatné látky se také nesmějí do potraviny dodávat bezdůvodně, nýbrž pouze v případě, že tam mají své technologické opodstatnění,“ upozorňuje Jiří Ruprich.

Právní předpisy zároveň stanovují pro potraviny limitní hodnoty, což je nejvyšší povolené množství pro každou přídatnou látku, a určují, pro jaké potraviny lze tyto látky používat.

Nesmějí se totiž užívat například pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného mléka a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů, minerální vody, kávy (kromě instantní), nearomatizovaného čaje, cukru, sušených těstovin a tak dále.

Koncem letošního července vstoupilo v platnost nové ustanovení evropského nařízení týkající se povinného označování některých potravinářských barviv. Upozorňuje mimo jiné na to, že šest vybraných éček (E102-Tartrazin, E104-Chinolinová žluť, E110-Žluť SY, E122-Azorubin, E124-Ponceau4R, Košenilová červeň a E129-Červeň Allura) vědecké studie „podezřívají“, že u některých dětí podporují hyperaktivitu a nesoustředění.

S těmito barvivy se můžeme setkat hlavně v nejrůznějších cukrovinkách, jako jsou bonbony, želé, žvýkačky, sušenky, lupínky nebo instantní a nealkoholické nápoje. Rodiče hyperaktivních dětí tedy udělají lépe, pokud se jim vyhnou.

Není žlutá jako žlutá

Děti mají rády výrazně barevné věci, ale třeba v případě bonbonů, lízátek či zmrzlin je vhodné předem na obale zkontrolovat, jaká barviva obsahují.

Pro příklad uvádíme srovnání dvou různých éček, která označují žlutá barviva:

  • E110 - Žluť SY (Cl potravinářská žluť 3) je pro svou jasně oranžovou barvu hojně využívána v nealkoholických nápojích, mnoha druzích sladkostí, pekařských výrobcích, meruňkovém džemu, marcipánu, zmrzlině, horčici, žvýkačkách, instantních polévkách atd. Jedná se o přísadu nevhodnou pro děti.

  • E100 - Kurkumin (Cl přírodní žluť 3) je bezproblémová přísada. Oranžovožluté barvivo získané přírodní cestou z kořenů turmeriku, rostlině podobné zázvoru, totiž podporuje trávení a snižuje hladinu cholesterolu (podle některých studií může mít dokonce protinádorové účinky).

Chcete-li tedy vědět, jaké vlastnosti mají éčka v potravinách, podívejte se na webové stránky www.emulgatory.cz, kde najdete jejich kompletní seznam. Ten si můžete také stáhnout do mobilního telefonu, abyste si při nákupu mohli kdykoli ověřit, co dáváte do košíku.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky