V množství a dramatičnosti hádanek ovšem rotunda jasně vede. Tady je to správné hřiště pro teorie historiků z povolání i amatérských nadšenců!

Každé školní dítko ví, že původ rotundy je zahalen do mlžných časů 11. až 12. století a její stěny zdobí jedinečná galerie přemyslovských panovníků. Hloubavci ovšem obojí zpochybňují.

Tady mohla být Praha

Bujná představivost přisuzuje rotundě plejádu osudů. Byla snad postavena už za doby římské vlády na Moravě (což se tvrdilo i o pár kroků vzdálené tzv. Loupežnické věži, která se v roce 1892 zřítila)? Anebo vyrostla v první polovině 11. století a všechny čtyři pásy maleb v ní byly vytvořeny najednou v roce 1134?

(Letopočet 1134 je vyryt do stěny rotundy a znamená jedinou skutečnou "stopu".) Podle jiné teorie byla kruhová stavba zbudována a vyzdobena v 9. století moravským králem Rostislavem a v roce 1134 přibyl jen pás s pražskými Přemyslovci.

Nebo rotunda pochází z 10. století, byla poničena Maďary a pak opravena i vymalována? V jednom se však většina odborníků shoduje: stavba pamatuje časy, kdy Znojmo bylo středisko bohaté oblasti, zatímco Praha spíš provinční hrádek. Nechybělo mnoho a hlavní město naší země mohlo být nad Dyjí (byla by to škoda, poněvadž by zdejší nádhernou krajinu poničily Jižní Město a dálnice).

Libuše vedle svatého Václava?

Ponoříte-li se do hypotéz vysvětlujících malby v rotundě, ocitnete se v říši za zrcadlem. Tady je možné (skoro) všechno: někdo v malbách nachází legendu o uvedení Přemysla na knížecí stolec, další symbolické postavy ze Starého zákona, posloupnost panovníků počínaje mytickým Sámem, příchod Konstantina a Metoděje na Moravu či třeba linii Přemyslovců protaženou až k "moravskému praotci" Svatoplukovi.

Ještě víc si lze vyhrát s atributy jednotlivých postav. Kopí s praporcem v ruce označuje vladaře. Plášť také? A co osoby bez pláště - jsou to čekatelé na trůn, vládci pouze Moravy (ne i Čech), či nějak se provinivší členové vládnoucího rodu? Co znamenají ozdobné lemy u některých plášťů?

Pak přicházejí na řadu různé štíty: symbolizují jednotlivé knížecí úděly (Znojmo, Brno, Praha), nebo snad "kádrují" význam svých nositelů? A co přilba - je to odznak krále, nebo svatého V áclava? Komiks z úsvitu našich dějin čeká na Indianu Jonese, který přesně prokáže jeho obsah. Pokud je to vůbec ještě možné.

Vepři mezi vladaři

Rotundu i její výmalbu čekaly v průběhu dějin těžké zkoušky. Nejhorší bylo 19. století: to se stavba na čas stala hospodou s tančírnou, košíkářskou dílnou, skladištěm kůží a dokonce i prasečím chlívkem! Všechny pohromy hrdinně přestála.

Nakonec překonala i opravy ze 60. let minulého století, při nichž byla střecha pokryta mědí a podlaha žulou. Do té doby přirozeně dýchající stavba tak byla uzavřena a vlhkost v ní stoupla natolik, že ohrožovala malby. Ještě včas byla naštěstí v 90. letech střecha znovu pokryta šindelem a podlaha speciální režnou keramickou dlažbou. Unikátní památka tak má šanci přežít další staletí...

Do bezpečí každý ve svém

Jiným ze znojemských unikátů je podzemí, v němž bylo dosud objeveno a prozkoumáno přes 40 kilometrů chodeb. Pod klášterem v Louce jsou chodby dokonce v pěti patrech nad sebou! Není známo, jak staré je znojemské podzemí, nejstarší dochovaný letopočet však hlásá rok 1402.

Chodby sloužily jak pro uložení vína, ovoce a zeleniny, tak pro úkryt znojemských měšťanů v neklidných časech. Pozoruhodné je, že chodby jednotlivých stavů nejsou propojeny. Měšťané mají vlastní systém, mniši rovněž a posádka zeměpanského znojemského hradu také. Podle pověstí se pod zemí dalo projít i pod řekou Dyjí až do Rakous!