Kam vyrazit v okolí Rokytnice

Do hor jezdíme spíše od jara do podzimu toulat se po úbočích a lesy. Sem tam zabloudíme v mlze, jako se nám to stalo při jednom z výletů z Rokytnice na Dvoračky, což rovněž stojí za to.

  • Dvoračky jsou 1 140 m n. m., přičemž bouda zde postavená byla založená už v roce 1707. Tyto historické údaje jsou vám však uvnitř, v teple restaurace, u grogu, tak nějak jedno.

Cestou zpátky do Rokytnice jsme se ještě jednou zastavili i u Huťského vodopádu – je to impozantní pohled a když jsem si pak v moudrých knihách přečetl, že voda padá z výšky 20 metrů, bylo jasné, z čeho onen dojem vzniká.

Kapličky a kříže

Kolem Rokytnice je i několik kapliček, k nimž se dá vydat, přesně pět. Nejznámější a nejstarší stojí na úbočí Kostelního vrchu. Té si považujte, protože zde v roce 1996 původně mělo být náměstí, o němž se až posléze rozhodlo, že je postaví v nynější Dolní Rokytnici. Zde, na tzv. Letní straně, najdete další dvě kapličky, směrem k domovu důchodců.

  • Nejslavnější kaplička si zahrála i ve filmu. Najdete ji v Horní Rokytnici poblíž fotbalového hřiště a hotelu Starý mlýn a točily se u ní některé scény z Krakonoše a lyžníků. Nejvzdálenější, pátá kaplička, se nachází ve Františkově, poblíž Pensionu U Hásků.

Zmaten mapou, hledal jsem po cestě k vlakovému nádraží i na mapě zakreslenou jeskyni. Nehledejte ji. Jestli tam je, tak na soukromém pozemku jedné větší chaty, a jediné, co získáte, tak unavenou manželku a otráveného ušlapaného synka.

Zajímavý delší výlet je směrem na sever – lesem k Čertově hoře nad Harrachovem. V létě však lanovka nejezdí a i ten stánek s občerstvením na vrcholu měli zavřený, což otrávilo tentokrát mne.

V Rokytnici samotné najdete kromě tuším dvanácti Božích muk a křížů se stříškou či soškami a obrazy, postavené z kamene, cihel nebo dřeva, a kromě roubenek, typických dřevěných stavení, a kromě pstruhů v potoce, také radnici a kostel. K těm se ještě vrátíme.

Trocha historie a Dolní náměstí

V 16. století byly v Rokytnici sklárny, ale už nejsou. Byly tu i pily, ale ty už tu taky nejsou. Protože okolní lesy se povedlo kompletně vytěžit, zaniklo oboje. Místní osadníci si tedy začali přivydělávat tkaním plátna. A tak zde najdeme alespoň budovu továren, protože v 19. století patřila Rokytnice ke střediskům textilního průmyslu. Jak je tomu dnes, těžko soudit.

Na Dolním náměstí – kousek od zmíněné textilky – najdeme i budovu radnice. Byla postavena v roce 1902 podle projektu firmy Holman a Krause z Vrchlabí, věž má 37 metrů vysokou a uvnitř je i knihovna a prý i tři vězeňské cely!

Kostel sv. Michala

V protilehlém rohu náměstí se pak nachází pozdně barokní kostel sv. Michala. Stojí na místě původního dřevěného protestantského kostelíčku, který v letech 1646 – 1657 přestavěli jezuité na kamenný, a postavili i blízkou faru. Nový katolický kostel se stavěl v letech 1752 (kdy vydal hrabě Ernst Qvido Harrach základní dekrety) až 1758. Projekt kostela je od neznámého vídeňského architekta. Stejně tak hodiny na věži jsou od neznámého pražského hodináře, který je sestrojil roku 1746. Tři zvony na věži jsou rovněž ze 17. – 18. století.

  • Doporučuji zajít si sem někdy na mši. Kostel je nádherně prosvětlen, takže vyniká velký skleněný lustr, vitráže i obraz na hlavním Pád andělů od Dominika Kindermanna. A což teprve, když se rozezní varhany mistra Josefa Kobrleho z Jilemnice, který je umístil do původních skříní Františka Pavla Horáka z roku 1785. To už by vám měl běhat mráz po zádech!

Za kostelem kdysi býval hřbitov. Kdyby Honzík nehonil s kytičkou ty motýlky, nevšimli bychom si zde v kamenné zdi výklenků s křížovou cestou vyřezávanou do dřeva. Nejenom, že Honzíkovi nakonec skutečně motýl na kytičce sám od sebe přistál, což nás udivilo, ale mohli jsme si udělat fotky křížové cesty, o níž jsem nikde nic bližšího nenašel.

Snad jedině, že texty vycházejí z křížové cesty, kterou sepsal v 50. letech minulého století THDr. Msgre. Antonín Šuránek, bývalý spirituál kněžského semináře v Olomouci. „Jeho“ původní křížová cesta se nachází v Třemešné ve Slezsku, také venku kolem hřbitovní zdi.

Ve fotogalerii se můžete na křížovou cestu sami podívat. Jednotlivé texty nejsou vždy dobře čitelné, proto zde uvádím i soupis jednotlivých zastavení: I. Odsouzen lživými jazyky, II. Z lásky k nám bere na sebe kříž., III. Padá pro naši lenost., IV. Kdo bije Syna, trýzní Matku., V. Muži, přispějte na pomoc!, VI. Ženy, ukažte své milosrdenství!, VII. Padá pro naši smyslnost., VIII. Matky, zachraňte děti pro sebe!, IX. Padá pro naši pýchu., X. Zbavte se opilství a nečistoty!, XI. Tak odplácí svět svému Osvoboditeli!, XII. Miluji. Odpouštím. Žízním po vašem štěstí., XIII. Nezapomeňte na bolesti své Matky., XIV. Smrtí se život nekončí, pouze mění.