Za dávných časů pokrývaly adršpašskou oblast hluboké lesy, ze kterých vystupovaly skály Starozámeckého vrchu. Na něm se tyčil hrad obývaný hrozivými loupežníky.
Ti často obléhali cestu vedoucí do Trutnova, okrádali a dokonce vraždili obchodníky i bezbranné poutníky.
Dlouho bylo proto tohle místo opuštěné, jen na pasekách uprostřed polí stávalo pár domů. Teprve v roce 1824 se po ničivém lesním požáru lidé začali na volné prostranství stěhovat a vzniklo skalní město.
Za zradu se proměnili v kámen!
Loupežníci se stáhli do ústraní, přesto klid nenastal. Právě touto oblastí totiž vedla jediná cesta, kterou se mohl do Čech dostat nepřítel. A taky sem vnikal: místní se totiž nejednou nechali uplatit a pustili ho do země.
Řada lidí, kteří tehdy ještě uctívali dávné bohy svých předků, s tím ale nesouhlasila a volala po pomstě. Tak se prý podle legendy stalo, že se nad takovým záškodnickým jednáním jistá modla rozhněvala a poručila, aby se město proměnilo v kámen. Domy, kostely, lidé, zvířata, zkrátka všechno, co tam bylo, rázem zkamenělo.
A i když už později staroslovanští bohové neměli nikoho, kdo by se k nim modlil, a odešli z našich krajin, svou kletbu neodvolali, místo zarostlo lesy a křovinami a nikdo neobživl.
Dnešním návštěvníkům tyto zrádce připomínají skalní útvary i jejich názvy. Najdete tu Dvojčata v peřinkách, Rytíře a jejich Helmice, Starostu i Starostovou, Skalní kapličku a dokonce Babiččinu lenošku.
Noční myslivec číhá
Dávejte pozor, abyste se v této oblasti neocitli po setmění! Podle pověsti žil kdysi v Dolním Adršpachu tesař jménem Gotsche, který po nocích chodil do panské sýpky a tam kradl. Ani po smrti proto jeho duše nenalezla klid.
Jako noční myslivec pronásleduje s osmi malými psy kolemjdoucí u Janovy kaple ve Zdoňově tak dlouho, dokud jeho oběť neztratí správnou cestu. Pomoc je jediná: jděte pomalu, nezrychlujte krok! Nad takovými pocestnými prý i noční myslivec ztrácí moc.
Čtěte také: