Jenže „kořalečný mor“, před nímž varovali společnost mravokárci v 18. století, zabíjí stále. „Legální droga“ alkohol je stejně (možná i víc) nebezpečná jako ty ilegální.
Odborníci se shodují v tom, že její nadměrné užívání poškozuje organismus ještě dřív, než se člověk stane závislým. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo v roce 2004 v souvislosti s alkoholem dva a čtvrt milionu lidí.
Nejvíce v důsledku jaterní cirhózy (372 995), na druhém místě figurují dopravní nehody (268 246) a následují úrazy (223 252).
Málo se ví, že alkohol hraje významnou roli také v úmrtích na onkologická onemocnění (rakovina jater, jícnu, hlavy a krku, ale i tlustého střeva a konečníku či prsu) nebo na infarkt myokardu.
Riziko pro okolí
Alkohol ale bohužel není jen problém individuální. Jeho riziková nebo nadměrná konzumace se vždy dotýká také okolí „konzumenta“ – jeho rodiny, spolupracovníků, přátel i těch, kteří ho vůbec neznají (třeba za volantem).
Alkoholické střípky z historie
- Pivo se údajně vařilo již ve starověké Mezopotámii (7 000 až 8 000 let př. n. l.) z plodů datlové palmy.
- Víno bylo velmi populární ve starém Římě a vinařství se zde dostalo na velmi vysokou úroveň.
- Čistý alkohol, přesněji technologie jeho výroby (destilace), se objevil v 10. století našeho letopočtu v Arábii. Proto je slovo alkohol původem arabské: al-ka-hal značí zvláštní, jemnou látku.
- Ve starověké Číně se trestalo pití alkoholu až smrtí. Ve staré Indii přistižené opilé brahmány mučili. Konfucius i Buddha pití alkoholu kategoricky odmítali.
- Starověký zákoník dovoloval Římanovi zabít svou ženu, pokud ji přistihl opilou.