Diskutujte: Jaký řecký ostrov máte v oblibě vy?
Na dovolenou jsme se vypravili klasicky s cestovkou, bydleli v pěkném hotelu a jedli řecké dobroty ze švédských stolů. Když nás po pár dnech přeci jen trochu omrzel ten relaxační kolotoč (jídlo – plavání – čtení – frapé - plavání - jídlo), rozhodli jsme se ostrov velký 592 km2 trochu prozkoumat a půjčili si malého modrého Fiatka (na ostrově jezdí všichni malými auty, protože silnice v horských vesničkách jsou tak úzké, že často přejíždíte místním po rohožce).
Po stopách Geralda Durella
Projíždíme zdejší krajinou, chvíli obdivujeme nádherné zátoky, nad kterými se tyčí mohutné útesy, a pak i se silnicí mizíme ve stínu rozsáhlých olivových hájů (mimochodem na Korfu roste okolo třech milionů olivovníků a olej je nejvýznamnějším produktem zdejšího zemědělství). Jako milovnice knih Geralda Durella, zejména té O mé rodině a jiné zvířeně, stále očima těkám po okolí a hledám jahodově růžovou či citrónově žlutou vilu, kde spolu se svéráznými sourozenci, pokrokovou máti a psem Rodgerem autor trávil dětství a zkoumal okolní přírodu.
5 tipů, co si na Korfu určitě nenechat ujít
Nejvyšší hora Pantokrator
Údaje o výšce hory kolísají mezi 906 a 911 metry. Na vrcholek vede silnice a panoráma, které se vám nahoře naskytne, je skutečně velkolepé. Za dobré viditelnosti dohlédnete až do Albánie a na řeckou pevninu.
Tip: Ideální je vypravit se na nejvyšší horu po vlastní ose (auto, motorka, čtyřkolka), a to ráno, dříve, než se tam sjedou početné grupy turistů.
Můj zážitek: Na radu delegátky stoupáme s naším malým autíčkem po klikatých horských cestičkách na dvojku, někdy dokonce na jedničku – opatrnost je zde opravdu na místě. Na vrcholku hory se vyfotíme, pokocháme výhledem a stejně obezřetně se spustíme zase dolů. Když se pak ale na další zastávce chystáme na pláž, čeká nás šokující zjištění, že taštička, která obsahuje veškeré naše doklady, klíče od pokoje v hotelu i peníze, zůstala zřejmě odložena a zapomenuta nahoře v oblacích. Další jízda vzhůru (bez řidičáku) je o mnoho svižnější, můj žaludek neklidnější a v hlavě se mi cestou zjevují obrázky sebe samé, jak nedbale zahalena v rybářskou síť posedávám před příbytkem z vlnitého plechu a okusuji kradenou mandarinku. Když tedy dnes již po druhé dosahujeme korfuského vrcholu, na nic nečekám a vybíhám po stopách pohřešované. Není po ní ale vidu ani slechu, zato turistů s foťáky tu jsou desítky. Mé zoufalství právě přechází v šílenství, když mi do oka padne malé bistro a světe, div se, taštička tam na nás čeká. Jak později zjišťujeme, ti dobří lidé volali do autopůjčovny, z té telefonovali do hotelu, ti pak delegátce a ona nám. Určitě bychom si významně ušetřily nervy, nebýt toho, že telefon zůstal samozřejmě také v taštičce :-) |
Klášter nejsvětější blahorodičky z Paleokastrísy
Klášter založený ve 12. století sídlí vysoko nad mořem a díky svým stinným arkádám, květinové zahradě a kostelu patří k největším a nejnavštěvovanějším památkám na Korfu. Dnes zde žije již pouze 10 mnichů, kteří se na ostrově těší velké vážnosti.
Tip: Do kláštera i přilehlých zahrad se smí vstoupit pouze se zahalenými rameny a sukní či kalhotami delšími než ke kolenům.
Můj zážitek: Zahrady jsou skutečně krásné a vyhlídka na modrou zátoku přímo impozantní. Je tu ale spousty koček, o které se mniši starají, tak dávejte pozor, kam šlapete. Já nedávala :-) |
Zátoka lásky (Canal d´Amour)
Jedná se o ploché útesy s uzkým tunelem, uprostřed lemované azurovým mořem a písečnou pláží. Stará legenda praví, že pokud chce žena získat srdce vysněného muže, musí brzy ráno kanál přeplavat a po celou dobu na svého vyvoleného myslet. Zanedlouho poté se s ním pak ocitne před oltářem.
Tip: Časné ranní hodiny jsou vhodné nejen pro přeplavání kanálu za účelem sňatku, ale i pro samotnou návštěvu. Během dne je to tu totiž učiněný turistický blázinec (místo ale stojí rozhodně za vidění)
Můj zážitek: U zátoky lásky se nachází dlouhá písečná pláž s tak mělkou vodou, do které když vkročím, mám pocit, že dojdu až do Albánie bez namočení plavek. |
Hlavní město Kerkýra
Krásnější město, než je Kerkýra, nenajdete prý v celém Řecku. Nikdy totiž nezažilo tureckou nadvládu (na rozdíl od zbytku země), po 400 let patřilo Benátkám a 50 let pak Británii. Řekové město získali až v roce 1864.
Bezpečí před tureckými nájezdy zajišťovaly městu po staletí dva hrady, Stará a Nová pevnost, mezi kterými se rozkládá Staré město. Spletitý labyrint uliček tu lemují čtyř až pětiposchoďové domy. Před starou pevností na náměstí Esplade najdete velké množství kaváren které zvou kolemjdoucí k příjemnému posezení.
Tip: Parkovat zdarma se dá ve městě pouze na hlavní třídě před starou pevností. Pokuty za parkování mimo vymezené zóny jsou dost vysoké.
Můj zážitek: Procházíme Starým městem a zabloudíme až do uliček tak úzkých, že při rozpažení se lze pohodlně dotknout domů z obou stran. Je to tu maličké, nesmírně romantické a pohlednicově fotogenické. |
Achíllion
Zámeček čnící vysoko nad východním pobřežím obklopený nádherným parkem a sochami dala postavit císařovna Alžběra Rakouská (známá jako Sisi) a od roku 1891 až do svého zavraždění v Ženevě zde několikrát pobývala. V roce 1907 ho koupil německý císař Vilém II.
Oblíbeným hrdinou obou veličenstev byl bájný Achilles a každý dal proto vytvořit jednu jeho sochu v zámeckém parku.
Info: Vstupné je 7 eur/os
Tip: Nepřehlédněte překrásnou sochu císařovny Sisi u hlavního vstupu do zámečku.
Můj zážitek: Miluji seriál s Romi Schneider o mladé císařovně Sisi a tají se mi dech, zatímco vstupuji na zdejší terasu, kde se výhledem kochala krásná hlavní představitelka i její veličenstvo osobně, když se na Korfu léčila z plicní tuberkololózy. |
Procestovat celý tenhle krásný ostrov zabere určitě víc než jen dva dny, které jsme na to měli my, ale i tak uvidíte tolik zeleně, svěží modři, jásavých barev fasád i květin a usměvavých lidských tváří, že vás vzpomínky budou hřát ještě v chladném únoru.
Vypravte se na cestu, stojí to za to!
Informace k půjčení auta
|