Student filozofie Jan Břenka (24) propadl „hře tvrdých hochů“ před dvěma lety. „Když se v noci vrátím na kolej, pustím si počítač a zkusím chvíli hrát,“ říká. „Někdy mě to chytne a jsem na netu třeba do pěti ráno, jindy prohraju pár partií a nechám toho. Žádné velké peníze jsem zatím nevyhrál – nejvíc tak padesát dolarů. Je to ale skvělá zábava, výborné odreagování.“

Skvělý byznys

V tom by s Janem u nás souhlasily desítky tisíc lidí. Hra, kterou starší generace znají hlavně z filmů o Divokém západě, se nyní těší stále větší oblibě. Za předešlého režimu byla upozaděna jako příliš „buržoazní“ zábava, teď si to vynahrazujeme.

Na pomoc pokeristům teď ale nečekaně přišli vědci. Renomovaný časopis New Scientist loni zveřejnil studii kanadských expertů vyhodnocujících výsledky hry 55 000 on-line hráčů za tři měsíce.

Došli přitom (zjevně i pro ně překvapivě) k závěru, že v pokeru skutečně velmi záleží na dovednosti hráče. Po tisíci odehraných partiích se prý už jasně odliší dobří od těch špatných. Pokud by rozhodovala náhoda, nebylo by něco takového možné.

To je sice zajímavé, ale českým pokeristům to nejspíš bude málo platné. „Jednoduše všichni utečeme na zahraniční on-line herny. A kdyby bylo nejhůř, vrátíme se zase hrát do bytů a do sklepů,“ napsal jeden z nich na chatu…