Tvor, jenž tu zanechal stopy, měl ke skutečnému medvědovi asi tak daleko jako Vašek z Prodané nevěsty.

Podchod pro zvířata je na trati mezi Jablunkovem a Mosty u Jablunkova. Na jeho zřízení trvala Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy, jinak by rekonstrukci železnice nepovolila. Šlo ovšem o velmi drahou „legraci“: podchod vyšel na několik desítek milionů Kč. Není proto divu, že ho ekologové bedlivě sledují, aby dokázali jeho účelnost.

Dobrý žertík. Ale čí?

Vzhledem k nákladům na stavbu by se dalo čekat, že i zkoumání její „návštěvnosti“ bude velkorysé – nejlépe pár kamer s automatickým přepínáním na infračervené snímání. Ekologové však zvolili úspornější a tradičnější způsob. Podchod vysypali jemným pískem, ze kterého denně „čtou“ stopy.

V sousedním Slovensku, odkud k nám mají medvědi občas zavítat, jsou mimochodem přemnožení, proto je tam opět začínají odstřelovat.

Problém tedy není v tom zda stavět přechody, ale kolik, kde a za kolik. Čeští stavařští šibalové si totiž samozřejmě dávno všimli, že budování těchto staveb je dobrý způsob jak ještě více zvednout ceny nových dálnic a železnic (co na tom, že v cizině vznikají za třetinu české ceny?).

A tak se u nás vesele projektovaly velkorysé „úlitby“ přírodě; třeba silnice R6 z Chebu do Karlových Varů byla kvůli pohybu zvířat více než ze čtvrtiny vedena po mostech.

Velkých ekoduktů u nás dnes máme 14: ten první vznikl před 10 lety na silnici R35 u Lipníka nad Bečvou a stál 100 milionů Kč. Menších nadchodů a podchodů je dostatek hlavně na nově postavených komunikacích, třeba dálnici D11.

Podle ekologů by ovšem mělo být velkých ekoduktů ještě mnohem víc. V plánech existuje také řada dalších, jež by se měly doplnit na existující komunikace (třeba přes D1 mezi Humpolcem a Jihlavou).

Jenomže nastal čas velkého šetření a přechody pro zvířata jsou mezi prvními „oběťmi“. Staly se totiž jakýmisi symboly plýtvání. Jestli právem, na to se názory různí. Jedni tvrdí, že u nás dosud není krajina tak hustě protkána komunikacemi jako na Západě, tudíž nepotřebujeme tolik ekoduktů. Jiní poukazují na rychlý úbytek volné krajiny: třeba i rozsáhlým zřizováním pastvin s elektrickými ohradníky; a také na fakt, že se proti stavu za totality hustota dopravy u nás zvýšila více než pětkrát!

Peníze přijdou z Bruselu?

Úsporné škrty dnešní vlády se samozřejmě do plánů na výstavbu ekoduktů tvrdě promítly. Původně na ně pro příští čtyři roky stavaři požadovali přes 6 miliard Kč.

Stát je ale nedá. Přišel však s nápadem, že by zmíněná částka mohla dorazit z Bruselu (tedy opět z našich daní, jen zajížďkou přes EU). Mluví se až o 30 ekoduktech, každý v průměru za 200 milionů Kč.

Není jen ještě jasné, jestli se tento nápad bruselským byrokratům zalíbí. Pokud ne, mají česká zvířata smůlu…