Také letos se nyní u nás konají na různých místech veselice spojené s dobrým jídlem. Oslavy vyvrcholí o tzv. masopustní neděli bohatým obědem a hodováním.
Na stole nemají chybět boží milosti, koblihy smažené na másle, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka. V pondělí 20. února a v úterý 21. února proběhnou taneční zábavy a sváteční průvody maškar.
Těm, kdo se oslav masopustu nemohli zúčastnit, se dřív posílala bohatá výslužka - v Čechách zvaná zabijačka, na Moravě šperky. Ta většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar nebo škvarky.
Na slavnostech se však připravovalo také jehněčí, kůzlečí či hovězí maso, oblíbená byla i pečená husa. Odbytím či odtroubením půlnoci však musela veškerá zábava skončit, protože lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často v podobě cizince v zeleném kabátě.
Zatímco lidové taškařice se dnes uskutečňují převážně na venkově, ve městech (nejen v Praze) se ve vybraných restauracích bude konat festival Masopustní hody.
„Chtěli jsme držet krok se sezonou a představit tak suroviny používané začátkem roku,“ říká Pavel Suchánek, ředitel pořádající společnosti Alakarte.cz.
„Zabijačka k masopustu vždy patřila, proto u nás hosté ochutnají domácí vepřový prejt na kysaném zelí se zabijačkovým ragú a nastavovanou kroupovou kaší,“ nabízí hlavní chod svého menu Ondřej Slanina, šéfkuchař a majitel zámecké restaurace Chateau St. Havel.
Masopustní veselice nemají tradici jen u nás, a tak se festivalu zúčastní například italské restaurace.
„Jako hlavní chod jsme zvolili vepřové maso se zelím, které se servíruje s kukuřičnou kaší - polentou, a jako sladkou tečku andělská křídla, což je křehké pečivo osmažené na tuku a obalené v cukru,“ říká Andrea Crippa, majitel a šéfkuchař podniku 2 Pazzi.
„Tato jídla se během Carnevale, což je období odpovídající našemu masopustu, konzumují zejména v severní oblasti Itálie.“
Čtěte také: