Na projektu pozoruhodného domu pracoval Alexandr Remizov - či přesněji jeho ateliér Remistudio - řadu let. Cílem bylo vytvořit stavbu, která bude relativně levná a rychle smontovatelná.

To proto, aby mohla sloužit lidem v oblastech postižených zemětřesením či jinými katastrofami včetně globálního oteplování (pro „popírače“: vzestupu hladiny světového oceánu).

Vejde se rodina i město

O vytvoření takové stavby se světoví architekti snaží už velmi dlouho. Některé nápady se jakžtakž uchytily - především v Japonsku a Kalifornii. Většinou ale jde jen o upravené mobilní buňky nebo obytné kontejnery.

Ctižádost tvůrců Archy je, aby ji neopouštěly žádné jedovaté látky a aby se obešla bez přívodu energie. To se ovšem může podařit jen v té verzi stavby, jež je plně vybavena nejmodernější technikou, což už je velmi nákladná záležitost.

Teď jen kdo ji koupí…

V základní verzi - plast, kov a dřevo -ale 30 metrů vysoký šnek vyjde poměrně levně. „Určitě ne dráž než obvykle stavěné nouzové domy z cihel a plechu pro takové množství lidí,“ vysvětlují odborníci. „Archa je však na rozdíl od nich mnohem ekologičtější a trvanlivější.“

Teď jde jen o to, jestli elegantní domy bude také někdo kupovat. Nouzová výstavba po přírodních katastrofách se totiž obvykle stává rejdištěm zkorumpovaných úředníků, jež nějaká ekologie a architektonické kvality vůbec nezajímají.

Možná si ale Archy budou pořizovat bohatí obyvatelé přelidněných velkoměst typu Londýna, New Yorku, Šanghaje či Hamburku, kteří s nimi budou kotvit v ústí řek a pobřežních vodách…

Toto se nepovedlo

  • Před 20 lety byl v americké Arizoně postaven skleněný areál Biosféra 2 (zeměkoule je Biosféra č. 1). Vzduchotěsná konstrukce skrývala svět sám pro sebe. Biosféra 2 měla být soběstačná ve výrobě kyslíku, energie, potravin a vůbec všeho potřebného pro život lidí, kteří v ní byli uzavřeni. Teoreticky věc fungovala - prakticky však nikoli. Nicméně pokus dál pokračuje, i když už spíš jen jako atrakce pro turisty. Jednou by ale měl vyústit ve vznik „misijní stanice“ určené ke kolonizaci vesmíru.
  • Domů, jež by odolaly zemětřesení, byla v posledních letech navržena dlouhá řada. Typický je pro ně třeba projekt Korvelo - monstrózní pyramida ze železa a betonu. V jiných projektech zase má odolnost betonu zajistit přídavek rozemleté gumy z pneumatik, skelná vlákna apod. Žádný nápad se však neprosadil.
  • Když po skončení studené války začalo mírné politické oteplení, uvolnily se na Západě pro bydlení některé upravené protiatomové bunkry. Obvykle jde o prostory vyražené do seizmicky stabilních pohoří (hlavně v USA a Skandinávii). Vydržet by měly prakticky cokoli.