Odlhalte s námi triky obchodníků

Zdroj:

Někteří lidé nakupování milují, pro jiné je to jen nutné zlo a do obchodu se vydají pouze v případě krajní nouze. Každého ale štvou triky, kterými se nás dnes a denně snaží obelstít obchodníci.

Znají jich tisíce – od škrobu v jogurtu po informace na obalech napsané tak malými písmenky, že by je nepřečetl ani Bystrozraký ze známé pohádky.

O České republice se ještě před dvěma roky tvrdilo, že je popelnicí Evropy. V tuzemských hypermarketech se úspěšně prodávaly i takové produkty, o něž by zákazník v sousedním Německu nebo Rakousku ani pohledem nezavadil. Částečně jsme si za to mohli sami.

Hlavní měřítko pro nás dlouho byla jen cena zboží a již mnohem méně nás zajímalo, z čeho a za jakých okolností bylo vyrobeno. Podle Gerty Mazalové ze Sdružení obrany spotřebitelů naštěstí tato doba pomalu končí. Český zákazník je přece jen již o něco poučenější, nekouká jen na cenu, ale stále častěji i na kvalitu.

Ovšem zatímco chování spotřebitelů se mění k lepšímu, na kvalitě nabízeného zboží to často není vidět. „Mnoho obchodníků je stále přesvědčeno, že Češi koupí všechno,“ vysvětluje Gerta Mazalová. Nejmarkantnější je to u potravin, které se velmi často vydávají za něco, čím ve skutečnosti vůbec nejsou.

Jak vyzrát na zákazníka

Nejjednodušší, ale stále nejlepší rada jak se nákupu takového zboží vyhnout je přečíst si pečlivě údaje na obalu. Jenže i tuto na první pohled triviální radu může být v praxi velmi obtížné dodržet. Písmo na výrobcích je totiž často tak maličké, že ho jen těžko rozluští i naprosto zdravý člověk, natož třeba důchodce se slabým zrakem.

Problém je, že nejrůznějších značek na výrobcích stále přibývá. Některé z nich výrobcům uděluje Ministerstvo zemědělství, jiné Ministerstvo průmyslu a obchodu, další různé nevládní organizace. Některé značky si pak můžou vymyslet sami výrobci – klasika jsou ty, kterými potraviny označují velké řetězce.

Je jasné, že informační hodnota takových označení je pak nulová. Jen na stránkách Sdružení obrany spotřebitelů je přes 70 značek, na které můžete v obchodech narazit! Alespoň částečným vodítkem může být jejich seznam na adrese www.npj.cz. Zde je uvedeno 19 značek, jež Ministerstvo průmyslu a obchodu zařadilo do programu nazvaného Česká kvalita. Patří mezi ně například značka Czech made, Ekologicky šetrný výrobek či Bezpečná a kvalitní hračka (viz rámeček Co znamenají značky na potravinách?).

Není bio jako bio

Mezi značkami na výrobcích se bohužel najdou i takové, jež zákazníka můžou uvést v omyl. V tomto případě výrobci velmi často zneužívají značnou popularitu biopotravin. Například značka Pro-Bio, na níž je vyobrazena stylizovaná zelená rostlina, svádí k domněnce, že jde o ekoznačku. Jenže označení znamená pouze to, že výrobce je člen svazu Pro-Bio, výrobek tedy vůbec nemusí být ekoprodukt!

Jak ale poznat pravý ekologický produkt? Pokud nenakupujeme přímo od zemědělců nebo ve specializovaných obchodech, měli bychom vědět, že pravé a certifikované biopotraviny jsou označeny grafickým znakem BIO nebo EKO s nápisem Produkt ekologického zemědělství.

Seznam certifikovaných biopotravin je na www.kez.cz. Obecně pochopitelně platí, že nejlepší je obracet se na co na nejbližší biofarmy nebo navštívit trhy, kam se sjíždějí farmáři a pěstitelé z blízkého okolí. Čím kratší vzdálenost, tím kvalitnější a hlavně čerstvější biopotraviny máme.

Nákup potravin pocházejících z nejbližšího regionu podporuje i Ministerstvo zemědělství: vytvořilo novou značku Regionální potravina. Nejen, že takové produkty jsou díky dopravě na krátké vzdálenosti mnohem čerstvější než ty z dovozu, ale jejich nákupem je navíc podporována zaměstnanost v daném regionu.

Vyžadovat kvalitu

Zlepšit kvalitu prodávaných potravin si zákazníci můžou vynutit jedinou cestou: nekompromisně ji vyžadovat po prodejcích. Právě oni totiž ze zákona zodpovídají za jejich jakost a bezpečnost. Pokud se s nimi nedá rozumně dohodnout, nezbývá nic jiného než si stěžovat.

„V případě běžných potravin lze podat podnět k šetření na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, u masa a masných výrobků na Státní veterinární správu, při nedodržování poctivosti na Českou obchodní inspekci, případně na živnostenské úřady,“ vysvětluje Gerta Mazalová.

Česká republika je navíc součástí evropského Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva sloužícího k výměně informací o nevyhovujících produktech, které byly kvůli zdravotním rizikům staženy z prodeje. Najdete ho na internetových stránkách. www.spotrebitele.info, případně www.bezpecnostpotravin.cz. Pro veškeré spotřebitelské dotazy je též k dispozici celorepubliková telefonní linka 900 08 08 08 s tarifem 8 Kč/min.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Jak zabavit děti

Jak o Velikonocích zabavit děti

Aneb jaká řemesla a aktivity můžete ve sváteční dny nabídnout pro zábavu nejmladším členům rodiny? My s elegancí zvládneme všechny povinnosti a děti…

Akční letáky