Očkování pod lupou

Zdroj:

Při vakcinaci je do těla vpraven mikroorganismus (mikrob, bacil, virus), který byl uměle upraven tak, aby nevyvolal onemocnění, ale pouze tvorbu ochranných protilátek. Ty podle typu vakcíny přetrvávají v těle týdny až řadu let.

Účelem je zabránit rozvoji infekčních nemocí a epidemií. Finanční prostředky vkládané do očkovacích programů se mnohonásobně vracejí.

ZDRAVÍ: Dodatečná nebo častější očkování prospívají zdravotnímu stavu a můžou příznivě ovlivnit například astma, cukrovku, nemoci srdce, plic, sleziny, ledvin, Downův syndrom a třeba i termín porodu.

VĚK: Očkováním lze předcházet řadě chorob v různém věku.

ŽIVOTNÍ STYL: Užitek z dodatečných nebo častějších očkování mají vyznavači aktivního životního stylu - turistiky, cestování do zahraničí i třeba kontaktních sportů. Důležitá jsou také v sexuální oblasti.

POVOLÁNÍ: Některé profese představují větší riziko styku s nemocemi - například v nemocnicích nebo školách. Také těmto lidem prospívají dodatečná či častější vakcinace.

Kdy a na co se nechat očkovat?

Narození

Očkování novorozenců proti tuberkulóze (TBC) skončilo 1. listopadu 2010

9 týdnů

Hexavakcína, 1. dávka - proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, žloutence typu B, dětské obrně a Haemophilu influenzae b

3. měsíc

Hexavakcína, 2. dávka

4. měsíc

Hexavakcína, 3. dávka

15. měsíc

Spalničky, zarděnky, příušnice (1. dávka)

Do 18. měsíce

Hexavakcína, 4. dávka

21. - 25. měsíc

Spalničky, zarděnky, příušnice (2. dávka)

5. - 6. rok

Záškrt, tetanus, černý kašel (přeočkování)

10. - 11. rok

Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna (přeočkování)

13. rok

Dětská obrna (přeočkování pro děti, které nedostaly 5. dávku v 10 letech)

14. rok

Tetanus, následné přeočkování každých 15 let, u osob starších 60 let každých 10 let

45. - 50. rok

Klíšťová meningoencefalitida. U osob mladších 60 let za 3 roky a dále každých 5 let, u osob nad 60 let se přeočkovává jednou dávkou vakcíny každé 3 roky.

60. rok

Pásový opar

65. rok

Chřipka, pneumokok (dávka vakcíny chrání 5 let)

Povinné a nepovinné očkování

V ČR se očkování dělí na povinné a nepovinné. Povinné sice může rodič písemně odmítnout, ale vystavuje se různým problémům, například mateřská škola nemusí neočkované dítě přijmout.

Povinné:

  • Záškrt - nebezpečné bakteriální infekční onemocnění krku, které postihuje i srdce a centrální nervovou soustavu.

  • Tetanus - až smrtelné bakteriální onemocnění způsobující svalovou obrnu a bolestivé křeče.

  • Dávivý (černý) kašel - bakteriální infekce vyvolávající dlouhotrvající úporný kašel, jenž vede ke zvracení, kolapsu a poškození plic.

  • Haemophilus influenzae b - bakterie, které mají na svědomí velice vážné nemoci jako např. zápal plic a zánět mozkových blan.

  • Přenosná dětská obrna - virus napadající nervovou soustavu může zanechat i trvalé následky; v případě, že postihne svaly hrudníku, může způsobit smrt.

  • Virová hepatitida B - závažná infekční choroba.

  • Spalničky - nakažlivé virové onemocnění způsobuje zánět horních cest dýchacích, zánět spojivek, horečku a vyrážku, ale může mít za následek i trvalé poškození mozku.

  • Příušnice - virový zánět slinných žláz, který může vyvolat zánět mozkových blan a pohlavních žláz.

  • Zarděnky – velmi nakažlivá virová choroba s vysokými teplotami a vyrážkou, nebezpečná pro těhotné ženy (způsobuje těžké poškození plodu).

Zajímavosti

  • Očkovací látka se podává ústně nebo injekčně. Obsahuje tzv. antigen, který pochází z původního infekčního viru.
  • Rizika při vakcinaci jsou zanedbatelná ve srovnání s nebezpečím při prodělání nemoci u neočkovaného člověka.
  • Imunitní systém nereaguje okamžitě, ale až po několika týdnech.
  • Většinu očkovacích látek je nutné aplikovat několikrát, aby si organismus vytvořil dostatečnou ochranu.
  • Nepovinná očkování využívá pouze 26 % dospělých.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky