Když je vám patnáct, svět vypadá jako jedno velké hřiště a revolta je sladká jako laciné „čůčo“.

Jenže když se kolem sune bahno jménem normalizace, nejste schopní poznat rozdíl hrou a realitou – to, co začne jako klukovský výsměch režimním frázím o zodpovědnosti, může skončit jako pěkně bolestné poznání zodpovědnosti skutečné.

Čtveřice hrdinů si v sedmdesátých letech prožívá svůj první divoký příběh vzpoury, který začne jako sada řízných a peprných šabachovských žertíků, ale nakonec se obrátí v krutou životní lekci, při níž máničky na vlastní kůži okusí, co to obnáší být ne-hrdinou s tichou důstojností a kolik skutečně stojí malý kousek svobody.
Šabachův dvorní scenárista Petr Jarchovský pojal film jako volné pásmo historek, které spojují hlavní aktéři spíše než jasně klenutý příběh. Témata jsou jasně dána, a čím dále film postupuje, tím silnější je vážná linie, kterou občas prosvítí nějaká ta veselá eskapáda. Nehraje se už o pověst největšího „sígra“, ale o budoucnost (dostat se na školu, ukořistit „modrou“). Ruku v ruce s tím v Občanském průkazu slábne křečovitá stylizace úsměvného „tesilového panoptika“ a film se hlouběji noří do mikropříběhů postav, rozvíjí je a vytváří dramatické situace, které demaskují krutou povahu režimního marasmu a nenápadný zápas o hrdost a drobečky morálky uprostřed marasmu.

Epizody jsou svěží, dobře vypointované a soudržné, absence jednotícího příběhu je však při stopáži Občanského průkazu znát. Ačkoli je čtveřice mládežníků překvapivě jistá v kramflecích svým bezprostředním a nevyumělkovaným herectvím, vyprávění neutáhne bez extempore a hlušších pasáží. Není jich mnoho, ale přesto budí dojem, že sem tam by ty dlouhé vlasy Občanského průkazu zasloužily lehčí zástřih.
I když se u Trojanova filmu lze opět po delší době nahlas smát české komedii bez pocitu trapnosti, nejlépe jej vystihuje hudební refrén v podobě Dylanova „Most Of The Time“, písně o tom, že většinu času lze mít hlavu nahoře, nohy pevně na zemi a být sám sebou. Většinu času… Občanský průkaz je lahodně hořkým filmem o tom, jak moc to někdy stojí.

Info: ČR, 2010, Drama/Komedie, 137 min
Režie: Ondřej Trojan
Hrají: Libor Kovář, Matouš Vrba, Jan Vlček, Jakub Šárka, Aňa Geislerová, Martin Myšička, Marek Taclík, Kristýna Boková Lišková, Magdaléna Sidonová, Jana Šulcová, Jaromír Dulava, Jiří Macháček, Václav Kopta, Oldřich Vlach, Jan Vaši, Matej Landl, Jenovéfa Boková, Jakub Jánoš, Marina Vyskvorkina, Adam Kubišta, Juraj Nvota

Autor recenze: Vítek Schmarc