Teď právě na Novém Zélandu začíná jaro, které je tu vždy voňavé, plné květů a okouzlující. Země protinožců má klima podobné Velké Británii. Také tu velmi často prší a v nížinách nemrzne. Proto je Nový Zéland jakýsi „skleník“ jižní polokoule.

Také je však její skanzen unikátních rostlinných i živočišných druhů. Osmdesát procent zdejšího života vědci označují jako endemický – tedy nikde jinde se nevyskytující!

Stalo se tak díky tomu, že Severní i Jižní ostrov se před stovkou milionů let oddělily od Gondwany a vše živé se od té doby vyvíjelo zcela samostatně. Díky tomu se tu promenují kivi (nelétavý pták s nozdrami na zobáku), had se zobákem tuatara či chytří papoušci kea, kteří ukradnou, co vidí.

Pětina Nového Zélandu je chráněna jako přírodní rezervace. Země je na turisty dobře připravena: nabízí atrakce od pozorování velryb přes potápění, horké sopečné gejzíry, horské túry a lyžování až po návštěvy maorských svatých míst.

K tomu všemu více než tisíc chat, kde můžou pocestní přespat zadarmo či za velmi levný peníz. Země podobná biblickému ráji má pro nás jedinou nevýhodu – je hrozně daleko…

Trocha ze zeměpisu

  • Název: Nový Zéland (maorsky Aotearoa – Dlouhý bílý mrak)
  • Počet obyvatel: 4,4 milionu
  • Hlavní město: Wellington (největší město je ale Auckland)
  • Zajímavost: země má dvě hymny – Bože, chraň Nový Zéland a Bože, chraň královnu