Nejkrásnější bydlení? Přece v hausbótu!

Zdroj:

Pokud jste se toulali po březích kanálů a řek v Nizozemsku či Velké Británii, museli jste si všimnout pohupujících se obytných lodí. Hausbóty známe i u nás – zdaleka však nejsou tak oblíbené.

Bydlení na vodě láká svou exotičností a romantikou. Pořád je to ale v našich končinách nezvyklá věc. Svědčí o tom i fakt, že když chtěl spisovatel Zdeněk Jirotka zvolit pro svého Saturnina zábavné a neobvyklé prostředí, vybral si právě hausbót na Vltavě.

Hvězdy na vlnách

Přitom se nedá říct, že by tu vodní příbytky byly něco zcela nového. Historicky doložitelný je hausbót Petr Vok z Rožmberka, který si v roce 1913 pořídil slavný sportsman Josef Rössler-Ořovský. Nevadilo ani, že neměl motor – jako pohon stačil koňský potah na břehu.

První republika byla zlatá éra noblesních motorových lodí s obytnými kajutami obloženými luxusním dřevem. Po válce zase přišlo tsunami lidové tvořivosti, zvláště na Slapech se pohupovala prapodivná plavidla.

Velký luxus ovšem na českých tocích zpravidla nenajdete. Skromně zařízené a kutilsky vybavené kajuty, často podobné zahradním chatkám, totiž jen zvolna ustupují profesionálně vyráběným obytným lodím. Jejich průkopnicí u nás je jedna třebíčská firma, která už vyrobila na 40 plavidel v ceně od 2 do 5 milionů Kč. Všechna ale zatím putovala do Velké Británie – byť doma už se zájemci objevují.

Trošku je však asi odrazuje mírná nechuť, která je u nás s hausbóty leckde spojená. V řadě obcí totiž lidé „plavce“ obviňují ze znečišťování vody a břehů odpadky, hluku z nočních zábav i běžících motorů. Zmatky panují ohledně právních předpisů spojených s plavbou – například kde všude je možné kotvit a komu za to platit?

Nepříjemný je také fakt, že je v České republice nezbytný „průkaz vůdce malého plavidla“ už i na malé obytné lodičky, zatímco v zahraničí nic takového nepotřebujete ani na velké plovoucí domy. Zatím rovněž nelze mít na lodi trvalé bydliště, ani vám tam nebude chodit pošta...

Velký vodní svět

V zahraničí byly dlouho hausbóty doménou méně majetných lidí. To byl hlavně případ Amsterdamu, kde se po 2. světové válce dalo na kanálech bydlet bezplatně. Povinnost platit za kotviště se objevila až počátkem 90. let. V Nizozemsku stejně jako v Dánsku, Dubaji, Velké Británii a dalších zemích nyní vyrůstají celá města na vodě.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky