Jediný „protivník“ dražící na dálku po telefonu pod číslem 786 se nedá a zvyšuje. Ve hře jsou 2 300 000 Kč za obraz Antonína Slavíčka, aukce je v první třetině.
„ Položka číslo čtyřicet, olejomalba Antonína Slavíčka Na okořském potoce za dva miliony tři sta tisíc korun. Dá někdo víc?“ ptá se licitátor s kladívkem v ruce.
V sále pražského hotelu Marriott probíhá velká podzimní aukce pražské pobočky rakouského aukčního domu Dorotheum založené roku 1707 císařem Josefem I. Na dražbu 370 obrazů, uměleckých artefaktů, šperků i nábytku přišlo přes 100 lidí.
Ex post s ředitelkou
Očekávaní
„Byla to naše historicky nejlepší aukce, pokud se týká ekonomického výsledku. Čekali jsme s napětím, vyšlo to skvěle,“ hodnotí pár hodin po aukci ředitelka Dorothea Mária Gálová.
Zklamání
Nevydražila se díla Františka Kavána, Vojtěcha Hynaise, Adolfa Borna, jenž je v módě… „Třeba u Adolfa Borna jde o kouzelné dílo, ale najděte více lidí, kteří můžou doma pověsit pětimetrový obraz. I velikost hraje roli!
Je to omezující faktor pro zájemce, proto se větší díla prodávají hůř. Nejde o zklamání, tak to chodí,“ vysvětluje první dáma Dorothea s tím, že složitější je to i s díly majícími punc kulturní památky.
Takový tu byl obraz pravděpodobně slezského malíře z poloviny 19. století. „O staré mistry má zájem menší okruh sběratelů a pak vlastnit kulturní památku představuje komplikace: s vývozem do zahraničí, s jakoukoli manipulací, s prodejem a podobně musí souhlasit stát. Naprosto to ovšem neznamená, že jde o předměty neprodejné.“
Překvapení
Podruhé se na českém trhu prodávaly pozdní výtvory Ladislava Sutnara coby malíře. Jeho „loňské“ dva obrazy se prodaly za téměř vyvolávací cenu. A letos?
„Vydražily se všechny a vysoce. Dva jsme měli přímo z pozůstalosti autora - od syna pana Sutnara, dva z newyorské galerie. Oba prodejci jsou s výsledkem velmi spokojeni,“ poodhaluje dražební tajnosti ředitelka Dorothea. Nejvyšší suma za jedno z děl zmíněného tvůrce je 1 900 000 Kč!
Dražitelé
„Některé dražitele, kteří byli v sále, znám, jsou stálice. Řada těch pravidelných ale volí spíš telefon,“ podotýká energická tmavovláska. Je třeba říct, že do dražby se lidé hlásí s předstihem a neskládají - alespoň zde - povinně jistiny.
„Jde o naše rozhodnutí, byť to v Česku zákon umožňuje. Ve světě taková praxe běžná není a u nás draží často i cizinci, tak dvacet procent,“ dodává ředitelka s tím, že pokud dražitel chce a uhradí své závazky hned, může si vydraženou věc po aukci odnést.
„U částek nad milion čekáme na platbu až pětačtyřicet dnů. Ano, stane se, že někdo přijde, že se unáhlil a danou věc nechce, což je pak situace komplikovanější, ale ne neznámá a neřešitelná,“ přiznává Mária Gálová, která rozezná milovníky umění od překupníků, od těch, kteří draží za jiné… „Více v sále draží muži, druhá věc je, kdo o investici rozhoduje,“ jsou slova ředitelky Dorothea v ČR.
Komentář
Tradičně byl zájem o představitele Skupiny 42, o Adrienu Šimotovou… „U Antonína Slavíčka jsem předpokládala, že bude prodán, ale částku jsem netušila. Třeba s Václavem Špálou je to jiné. On byl plodný autor, takže jeho kytic je velké množství a míváme je v aukcích často.
Někdy se vůbec neprodají, jindy jdou hned. Tentokrát jsme tu zajímavou výši opravdu nečekali,“ říká Mária Gálová a dodává, že z jejího pohledu lze gratulovat i majiteli lustru Reného Roubíčka, který se jí osobně moc líbil.
Ona však může dražit pouze v jiné síni! A ještě dovětek: v Česku v aukcích vedou obrazy a třeba o šperky je proti cizině zájem malý.