Smíšený norskoamerický tým působící na souostroví Lofoty přišel s objevem, který posune biologii i archeologii o pořádný kus dopředu. Zjistil totiž, že výskyt lidské rasy lze prokázat a datovat podle výkalů, jež na daném místě zanechá.
Doposud se pro tyto účely používaly ohořelé zbytky dřeva (oheň ale mohl založit blesk), semena kulturních rostlin apod. Nejjistější se však ukazuje být čerstvá novinka - látka nazvaná koprostanol. Vzniká v lidském zažívacím traktu jako vedlejší produkt trávení cholesterolu a je velmi stabilní.
„Koprostanol se deštěm a prosakováním splavuje do vodních nádrží, kde zůstává součástí usazenin,“ říká vedoucí týmu vědců Robert D’Anjou. „Díky němu se nám podařilo dokázat přítomnost lidí na Lofotech už před více než sedmi tisíci lety!“
Poznáme, co lidé jedli
Koprostanol navíc funguje podobně jako letokruhy na kmenech. Podle jeho množství v jednotlivých vrstvách usazenin lze odhadnout, jaké klima panovalo v daném období, a určit, čím se lidé převážně živili.
Na Lofotech je tato „toaletní kronika“ zvláště přesná, protože tam se střídala velmi odlišná klimatická údobí. Sledování koprostanolu ale hodlají jako pomocnou metodu používat třeba i archeologové v Polynésii, na Sibiři či v Mexiku.