Ale bohužel často se slogany s realitou značně rozcházejí: i dnes v potravinách koupíme staré pečivo, oběd v restauraci nám zaručí žaludeční problémy a při nákupu ojetiny je třeba sehrát boj o desetitisíce korun!

Byli jsme na to zvyklí v dobách, kdy nebyla konkurence a kdy platily jiné ekonomické poměry. Šlo o přirozený důsledek systému centrálně plánovaného hospodářství, že se zaměstnanci v oblasti služeb kvůli zákazníkovi nepřetrhli.

Neměli důvod. Poptávka byla často nesrovnatelně vyšší než nabídka. „Bez pětistovky mechanikovi do kapsy nemá smysl do servisu vůbec jezdit. Tedy pokud nechci, aby tam auto stálo týdny,“ přiznávali si po pár pivech v hospodě chlapi.

V 90. letech 20. století se situace zlepšila: služby i výrobky se staly dostupnými. Jenže přestože se teď zákazník může rozhodnout, do kterého supermarketu půjde, kde si koupí boty či kde natankuje benzin, stává se nadále obětí podvodů.

Začne to rohlíkem

Stalo se vám, že jste třeba hned ráno dostali starší, strouhankou zavánějící rohlík? Není to vyloučené.

„Kdo nakupuje brzy ráno, může narazit,“ říká jedna z prodavaček samoobsluhy v Praze 5, jež si nepřála být jmenována.

„Prostě pečivo, které se večer neprodá, se někdy ráno hodí do přepravek s čerstvými a promíchá. Těch tvrdých housek tam třeba není hodně, ale sem tam se objeví. Vždyť většinou si zmáčknete a osaháte jen tu první a všimnete si toho až doma.“

Rohlíky nás naštěstí neotráví, horší je to s masnými výrobky. Po skandálech se zeleným masem, na které v minulosti několikrát upozorňovaly televizní reportáže, si teď sice obchodníci „dávají bacha“, přesto se míchání bohužel dál praktikuje.

Leckoho dokáže pak nadzvednout, když si domů přinese vysočinu a kolečka mají dva odstíny. U přesvíceného pultíku v obchodě to není vidět, ale doma rozdíl poznáte. Některá kolečka jsou suchá a okoralá, jiná výtečná…

Důvodem může být lajdácká práce, nepozornost, špatná vnitřní kontrola, snaha prodat zboží, které není ve 100% formě. Vždyť který zákazník by vážil znovu cestu do obchodu kvůli suchému párku či našedlému kolečku salámu!

Pozor při platbě kartou!

Na potraviny dozírá Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), jež má kompetence na potravinářské výrobky ve výrobě, skladování, přepravě i prodeji včetně dovozu.

Česká obchodní inspekce (ČOI) zase kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh.

Z oblasti potravinářství a výživy tak nyní ČOI kontroluje v této oblasti zejména poctivost prodeje a informační povinnosti.

Podle mluvčího ČOI Tomáše Vozába se situace v problematice klamání spotřebitele a šizení obecně mírně zlepšuje, ale některé nešvary stabilně přetrvávají:

„Stálý problém České obchodní inspekce jsou taxi služby, dále narůstá počet negativních zjištění v oblasti internetových obchodů, zasilatelských služeb, předváděcích akcí a spotřebitelských úvěrů.

Typický prohřešek v potravinářství je klamání spotřebitele a šizení v restauracích, hlavně pokud se týká cizinců. Návštěvníci se například setkávají s podvodným přiúčtováváním při placení kartou.“

Stav v pohostinství výstižně mapuje televizní show Ano, šéfe!, kde kuchař Zdeněk Pohlreich radí majitelům restaurací jak zlepšit své služby.

Pořad odhaluje fakt, že někdy pokrmy hostům připravují lidé, kteří vaření vůbec nerozumí!

Řidiči to nemají lehké

O tom, že je v autobazarech téměř u poloviny ojetin odtočený tachometr, už bylo napsáno mnoho. Ředitel společnosti Cebia Martin Pajer konkrétně uvedl, že padělané údaje jsou zhruba u 40 % prodávaných vozů.

Mechanici v servisech to potvrzují a z praxe odhadují, že počet podvodů bude ještě vyšší.

Zkušený servis u moderního auta skutečná data zjistí často už při první opravě - bývají uložena v řídicí jednotce vozidla.

Nechvalný je stav jakosti pohonných hmot. Co je to platné, že se benzinky předhánějí v lákadlech typu Sbírejte body!, když kontroly ČOI v terénu pokaždé odhalí nedostatky.

V souvislosti s kontrolami pohonných hmot je ČOI dlouhodobě kritizována za to, že nechce zveřejňovat čerpacích stanice, u nichž při kontrole zjistila nekvalitní paliva.

Nadějné je, že nová vyhláška připravovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu nařizuje do konce roku 2010 zavést častější dozorování.

Ach, ty nedodělky

Nepříjemné zkušenosti s úrovní služeb panují ve stavebnictví, kdy lidé přebírají nové (a drahé) byty s nedostatky a nedodělky!

Klienti developerů se sice můžou ozvat a mají nárok na výměnu nebo opravu, domoci se toho je ale tak zdlouhavé, že mnoho drobností (poškrábané dveře, malba s kocoury, křivě usazené vypínače apod.) si mnozí raději opraví sami.

V opačném případě musejí telefonovat, uhánět, urgovat a čekat, až řemeslník přijde. Situace v oblasti realit se možná díky finanční krizi zlepší, protože prodejci bojují s výrazně nižší poptávkou a prodávají méně nových bytů, takže ty odfláknuté snadno neudají. I z tohoto důvodu je krize prospěšná.

Mnoho stavebních firem bohužel hřeší na to, že lidé nakonec mávnou rukou, a také na fakt, že se soudní tahanice málokomu vyplatí.

A tak jsme šizeni i díky vlastní laxnosti! Jistou možnost představuje mimosoudní řešení neuznaných reklamací.

Taková praxe platí již přes rok. Má to ovšem háček: řízení je založeno na dobrovolnosti obou stran, kupujícího a obchodníka.

Čtěte také: