Může se pochlubit nejen nebývale rozsáhlým bohatstvím lužních lesů, ale i zahradami, vinicemi rybníky, překrásnou zámeckou architekturou a množstvím romantických staveb.

O vznik areálu, jehož unikátnost ocenilo UNESCO zařazením na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, se zasloužil rod Lichtenštejnů, kterému lednické panství patřilo.

Pokud se chcete o jeho příslušnících dozvědět více, začněte výpravu v Břeclavi, přesněji řečeno v muzejní expozici Lichtenštejnský dům, kde mimo jiné najdete i třímetrový rodokmen této valtické větve ve tvaru stromu.

Odtud lze vyrazit třeba k Obelisku vysokému 23 metrů, Janovu hradu či Loveckému zámečku, který dříve sloužil jako myslivna. Na březích Lednických rybníků se zase nacházejí Apollonův chrám, Rybniční zámeček a Nový dvůr.

Skleničku vína na závěr

V lednickém zámku si můžete prohlédnout nejen interiér, ale i barokní Jízdárnu. Přibližně v polovině cesty mezi Lednicí a Valticemi na vás čeká kaple Svatého Huberta zasvěcená patronovi myslivců a střelců. Kousek od Valtic stojí za obdiv Chrám tří Grácií, zámeček Belveder nebo nově zrekonstruovaný lovecký zámeček Rendez-vous.

Poznávat zdejší pamětihodnosti nemusíte jen pěšky, báječné je to na kole. Půjčovny fungují přímo v Lednicko-valtickém areálu. Vinařská naučná stezka Valtice vás zavede do rozsáhlých vinic, kde se dozvíte vše podstatné o celoročních pracích na nich.

Z nejvyššího bodu trasy, kopce Reistna nad Valticemi, budete mít celý Lednicko-valtický areál před sebou jako na dlani.

A na závěr putování se můžete odměnit ochutnávkou zdejších vín v některém z celé řady sklepů. Patříte-li nejen mezi milovníky dobrého moku, ale i gurmány, nasměrujte svůj výlet třeba do Mutěnic, kde vám v typickém sklípku připraví na přání i grilované sele nebo pravou moravskou zabijačku.

Čtěte také:

Opravdová bída

Středoafrická republika je 8x větší než ČR, má však jen 4,5 milionu obyvatel a necelých 300 km nekvalitních asfaltových silnic. Rozdíl v hrubém domácím produktu na hlavu je přímo propastný: Češi jsou 35x bohatší! Za zmínku určitě také stojí, že 51 % obyvatel SAR je negramotných, 41 % trpí podvýživou a 82 % musí přežívat za méně než dva dolary denně. A to ještě odborníci upozorňují na to, že ve skutečnosti je situace zřejmě horší. Řada rozsáhlých oblastí je totiž mimo jakoukoli kontrolu a údaje z nich jsou pouhým odhadem; tedy pokud si je úředníci (včetně těch z OSN) úplně nevycucali z prstu. Myslíte si, že SAR je v nějakém jiném světě? Ba ne – leží na stejném poledníku jako naše blahobytná země!