V civilizovaných zemích v posledních letech alergiků stále přibývá. Předpokládá se, že v České republice žije 25 % alergiků (2,5 milionu), 16 % lidí trpí alergickou rýmou (1,6 milionu), ekzematiků je v populaci 10 % a astmatiků 8 %, přičemž u některých osob se uvedená onemocnění můžou vyskytovat současně. Víc než u poloviny pacientů (54 %) se potíže objevují na jaře, mnoho lidí však trpí chorobou celoročně.

Zhoršuje kvalitu života

Nejčastější projev - alergická (dříve senná) rýma, kterou podle odhadů trpí více než miliarda lidí na světě - je chronické zánětlivé onemocnění nosní sliznice vyvolané působením alergenů. Na její vznik mají vliv i dědičné dispozice.

Spouštějí ji obvykle pyly, ovšem kýchaní, vodnatou rýmu, pocit ucpaného nosu, slzení, svědění nosní sliznice a další příznaky můžou vyvolat také roztoči z domácího prachu, plísňové spóry a zvířecí alergeny. Vzácněji se může alergická rýma objevit i jako reakce na latex nebo potravinové alergeny.

Také toto na první pohled banální onemocnění může značně omezovat každodenní život. Sezonního alergika více trápí akutní problémy (svědění, kýchání, sekrece), celoročního obtěžuje porucha nosní průchodnosti, tedy ucpaný nos.

U obou však rýma způsobuje snížení kvality života: zhoršuje spánek, schopnost vykonávat pracovní aktivity a zvyšuje počet dnů na nemocenské.

Choroba se projevuje i na psychice, odráží se ve společenských a partnerských vztazích. U dětí se může významně podílet na jejich zhoršených studijních výsledcích.

Rychlá diagnóza, zdlouhavá léčba

Alergickou rýmu určí lékař pomocí jednoduchých kožních testů. Ve většině případů se jedná o tzv. prick test, kdy na vnitřní stranu předloktí v pravidelných odstupech v kapičkách nanese nejčastější alergeny (směsi pylů, roztoči, různé druhy plísní atd.).

V místě nanesení jemně naruší kůži, čímž do ní vpraví stopové množství alergenu. Výsledek je zřejmý už po 15 minutách. Léčba je ovšem poněkud zdlouhavější. První krok je pokud možno vyloučit kontakt s alergenem.

Pylový alergik pochopitelně nemůže prosedět jaro, léto i podzim v hermeticky uzavřeném bytě, ale třeba na dovolenou může volit spíše vysokohorské prostředí a na procházky například místa kolem potoků a řek, kde je alergenů méně.

Většinou je však nutná i medikamentózní léčba – v případě alergické rýmy jsou doporučována jako lék první volby antihistaminika.

U těžších forem je třeba pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické steroidy. Jejich hlavní léčebný efekt spočívá v potlačení zánětu. Další možnost je alergenová imunoterapie.