„Úplatkem, jakýms porušila slabou přírodu, aby zkroutila mi páž – jak uschlý keř a aby nešťastný mi vytvořila vrch ten na zádech – kde hnusný sedí, tělu na posměch…“ deklamuje divadelní Richard III. Nesmrtelný dramatik nám ho předkládá jako ohyzdného netvora, slabocha, intrikána a vraha dětí, zkrátka monstrum.

„Pověsti o tělesné deformovanosti tohoto panovníka, konkrétně o chromé ruce, hrbu a kulhavosti, dnes považujeme za pouhé výmysly. I tento známý literát totiž stejně jako mnozí další pisatelé tudorovského období vycházel z velice sporné kroniky připisované Thomasu Moreovi,“ říká Joan Parrová ze Společnosti anglických historiků v Londýně.

Poukazuje přitom na jiné dobové kroniky, obrazy a také balady, které se dodnes dochovaly. Je jich tolik, že je nelze považovat za mylné.

Jedna se dokonce jmenuje O dobrém králi Richardovi a vládce je v ní veleben pro svou udatnost a rytířské ctnosti, které vynesl vysoko nad vlastní pohodlí i bezpečí.

Vyvrácené mýty

Společnost anglických historiků již uvedla některé mýty na pravou míru.

  1. Bylo mu sotva 20 let, když úspěšně zvítězil v bitvě u Tewkesbury, dobové záznamy vypovídají o jeho udatnosti a rytířskosti, nikoli o krvežíznivosti.
  2. Za ženu si vybral nemovitou Annou Nevillovou a postavil se tím proti své rodině. Podle dochovaných pramenů bylo manželství šťastné a rozhodně svou ženu netrýznil.
  3. Svého bratra neutopil v sudu, „odklidit“ ho nechal už jeho bratr Eduard IV.

Zavraždil synovce?

Jediná věc, na kterou vědci nedokážou odpovědět, je údajné odstranění synovců Eduarda a Richarda, které mu svěřil jeho umírající bratr. Právě oni stáli ve frontě blíže trůnu než muž honosící se titulem vévoda z Glostru.

Ten je měl nechat odvést do Toweru a od toho okamžiku nebyli již spatřeni. Všeobecně se má za to, že byli zavražděni. Podle Williama Shakespeara rozhodně nastupujícícm Richardem III., podle jiných ale mohl za jejich smrtí stát Jindřich Stafford, vévoda z Buckinghamu, či pozdější Jindřich VII.

Světlo do případu by mohla vnést současná královna Alžběta. Bohužel ale zatím razantně odmítá udělit souhlas s výzkumem dvou chlapeckých koster nalezených ve schodišti Toweru. Richard III. tak minimálně do doby, kdy bude odhalena tato záhada, zůstane obestřen aurou děsivého padoucha.