Mýty o jídle odhaleny!

Zdroj:

Jsme to, co jíme? Určitě. Ale také to, co nejíme. A rovněž jak jíme to, co jíme. Zda máme pocit viny z toho, že si dáme na talíř něco zlopověstného, nebo blahé vědomí konzumace potravin „správných“, vědci i babskými radami potvrzených. Jenomže jak se vyznat v té džungli zvěstí a pověstí spojených s jídlem?

Miliony chlapečků a holčiček po celém světě byly řezány jako žito za to, že nechtěly jíst špenát. Na vině přitom byl omyl vědců, kteří ve své studii posunuli desetinnou čárku, a tak špenátu přisoudili závratný obsah železa. Ve skutečnosti to je, jak se po letech zjistilo, zelenina docela obyčejná, proti chudokrevnosti málo účinná.

To mýtus o prospěšnosti borůvek pro naše oči je očividně aspoň trochu pravdivý. Vznikl ve Velké Británii za války, když Britové chtěli utajit vynález radaru, a své bojové úspěchy proto připisovali pastě z borůvek, jež prý zázračně bystří zrak jejich vojáků. Je fakt, že temné lesní plody jsou opravdu na oči dobré, i když zdaleka ne v takové míře, jak se dlouho věřilo.

Čaj ano, káva ne. Káva ano, čaj ne

Zatímco v minulosti vznikaly fámy o účincích potravin hlavně lidovou tvořivostí (jako třeba nesmyslné tvrzení, podle něhož jsou vejce s nahnědlou skořápkou kvalitnější než ta s bílou), v současnosti jde často o řízené kampaně velkých potravinářských firem. Jejich snem je „virál“.

Legenda o zázračném účinku jakéhokoli produktu (od syrovátky velbloudího mléka z Mongolska po divotvorné „amazonské borůvky“ acai z Brazílie), již by si lidé sami posílali po sociálních sítích a díky tomu jí i věřili. A kupovali.

Konzumenti se ale většinou drží při zemi a místo poupat palmy trpasličí rozebírají třeba otázku, jestli je popcorn v kině z geneticky modifikované kukuřice a co to může znamenat pro jejich zdraví. My jsme prošli názory vědců i veřejnosti z poslední doby a připravili pro vás výběr těch nejzajímavějších.

Samozřejmě se přitom snažíme vyhnout reklamně orientovaným studiím. Za šťavnatý grant jsou totiž dnes (někteří) vědci ochotni dojít k jakýmkoli závěrům.

Co jen jsme už viděli studií, podle nichž je černý čaj zdravější než zelený, a o rok později tomu zase bylo naopak, nebo že víno je díky látkám chránícím srdce zdravější než pivo, které ale prý zase obsahuje hormony štěstí, káva jednou chrání proti rakovině a jindy ji podle jiného vědce způsobuje atd.

Nejlepší je vzpomenout si, co vám radila vaše babička a dělit to dvěma (protože teď máme polovinu pohybu proti jejím časům dojíždění na šichtu na kole a denní práci na poli).

Doufáme, že vás některé z našich „odhalených mýtů“ přinutí k zamyšlení a jiné zase k zasmání. Možné je i obojí najednou…

Biovýpěstky jsou vždy lepší, chutnější a voňavější.

Přes řadu pokusů se nepodařilo zásadní převahu bioproduktů nad těmi konvenčními přesvědčivě prokázat. Zdravý rozum nám samozřejmě napovídá, že by to tak asi mělo být, laické ani odborné ochutnávky to však jednoznačně neprokázaly. To je třeba případ testování vína, v němž bioprodukty rozhodně nezáří (i když, jak praví vtip, normální vinař stříká vinici ve dne a biovinař v noci; jiný rozdíl prý mezi nimi není).

Jenom v celozrnnosti je spása.

Není. Řada velmi zdravých národů světa celozrnné výrobky prakticky vůbec nepožívá (třeba Japonci, mnozí Francouzi apod.) a nejsou vhodné ani pro malé děti. Podle Světové zdravotnické organizace ještě není stoprocentně prokázáno, že požívání celozrnného pečiva působí jako prevence proti rakovině tlustého střeva (i když zřejmě ano). Celozrnné pokrmy můžou v našem jídelníčku dobře nahradit ořechy, ryby, ovoce s vlákninou... To ovšem neberte jako radu k útěku od „celozrnné víry“: určitě má něco do sebe, jen jí nepropadejte fanaticky!

Na hubnutí jsou nejlepší ty potraviny, jejichž trávení si vyžádá víc energie, než kolik tělu dodají.

To je sice hezká myšlenka, ale žádné takové potraviny dosud nebyly objeveny (pokud za ně nepovažujeme třeba vlákninu psylium, mleté otruby apod.). Není to ani celer, okurky salátovky, grapefruit či žádná jiná z takto označovaných plodin. Vědci konstatují, že do kýžené kategorie spadá pouze studená voda. Tu si tělo po vypití ohřívá, na což spotřebuje aspoň nějakou energii (voda nemá žádnou).

Nejlepší je hlad zaspat.

Na tom něco je. Nesmíte si však hladový spánek po probuzení vynahradit ledničkovými orgiemi. Bylo prokázáno, že lidé spící 7 až 8 hodin denně mají podstatně nižší sklon k obezitě než uštvaní jedinci spící třeba jen 4 hodiny denně. Kdo spí, jí zní staré francouzské rčení, které najdete i ve Třech mušketýrech.

Jak zhubnout? Nejíst buď tuky, nebo uhlovodany.

Kolik jen diet je variacemi na tuto jednoduchou myšlenku! A kolik milionů stále tělnatých žen by mohlo svědčit v hypotetickém procesu proti jejich autorům. Experti se tady shodují: „Jediná cesta jak zhubnout je méně jíst.“

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Milované a nenáviděné uniformy

Každý většinou na první pohled hned pozná vojáka, policistu, železničáře nebo třeba skauta, servírku a záchranáře. Jasný rozlišovací znak je uniforma…

Akční letáky