Můj život s řemeslníky

Můj život s řemeslníky
Můj život s řemeslníky
Zdroj: Thinstock

Dům jsem kupovala ve věku, kdy jiní (dnes už vím, že chytřejší) vymetali diskotéky a bezstarostně hrdlem prolévali kolu s rumem. Já místo toho volala elektrikářům, trávila dny dovolené s instalatérem hledíc někam do odpadu a šetřila na kachlíky do kuchyně.

Problém je ale v tom, že byť dnes už zas tak mladá nejsem, dalo by se předpokládat, že mi minimálně komunikace s řemeslníky půjde tak nějak líp - ale chyba lávky!

Nejdou otvírat, no a co?

Tak například v zimě jsme si nechali postavit nad schodiště skleněné designové dveře. Majitel firmy při schůzce sršel optimismem a v rukách třímal štosy barevných prospektů s obrázky spokojených lidí obklopených sklem a chromem. Všichni společně jsme hodinu jásali a my už se viděli v roli těch šťastných bytostí z katalogu, oděných v pohodlné domácí komplety. Co se ale nestalo, nainstalované dveře (po expresní evakuaci členů firmy) nešly otevřít! Když jsme se ze svého proskleného vězení přeci jen dostali, nadešel předlouhý čas reklamace, který zatím nezná vítěze ani poražené...

Můj život s řemeslníky

Nebezpečné hrátky s elektrickým proudem

Letos v létě pro změnu nahazujeme garáž. Tedy ne my, ale firma, kterou moje nyní internetově zdatná matka našla na netu. Pán - majitel nám svojí rozjařilostí nebezpečně připomínal toho ze zimy a od počátku se vyznačoval svými nečekanými příjezdy ve chvíli, kdy mimo papouška a babičky nebyl nikdo doma. K samotné realizaci (zatím probíhá) nemám připomínky, ale je pravda, že mě značně znepokojilo, když se ten dobrý muž v tropickém lijáku ležérně opřel o zapnutou míchačku, do které se z garáže pumpovalo 380 V. Vedle sebe v kaluži měl otevřenou prodlužovačku, do níž celou dobu pršelo. Je myslím skoro zázrak, že se s takovou řemeslníci dožívají vcelku vysokého věku!

Nečekaně skvělý výhled

Také musím vzpomenout na jarní rozčilování se kolegy Honzy, kterému jedna renomovaná firma dělala doma dveře. Nějak si to špatně napsali a na záchod mu vsadili prosklený model. Je pravda, že jisté výhody by to mělo. Rodina by nemusela tolik svítit a z oné místnosti by třeba Honza viděl, kdo přichází na návštěvu. I tak je ale v odpověď na bodré zahlaholení „na to si pane zvyknete“ poslal i s dveřmi do háje.

  • Nevím, zda je to jen báchorka , ale zaslechla jsem o „lidech z branže“, kteří při stavbě domu dočista zapomněli na schodiště, takže tohle všechno není asi tak hrozné, co myslíte? :-)

Můj život s řemeslníky
"Šéfe. Někde je problém. Zbyly nám tu dveře..."

5 frází, které uslyšíte (skoro) od každého řemeslníka

To je křivý, kdo to stavěl? Následuje pohrdavé odfrknutí nad neschopností dotyčného (a rychlá změna tématu v případě, že pána zpravíte o tom, že zeď přeci před pár lety budoval on sám).

Není to tak jednoduchý, jak to vypadalo. Tímhle chce řemeslník říct, že vám stavební materiál na zahradě (ve sklepě, kuchyni) bude strašit ještě hodně dlouho a hlavně, můžete se připravit na rozbíjení prasátka či návštěvu spořitelny.

Teď si zajedu něco /někam zařídit, ale pak jsem hned u vás. Odborným žargonem řečeno, jedu dělat něco jiného a pokud mě nebudete v následujícím roce bombardovat výhružnými telefonáty, nevrátím se.

Když s tím něco bude (zeď se zřítí, pec vám spadne), zavolejte a opravíme to. Věta, jíž pravděpodobně nevěří ani jedna strana už ve chvíli, kdy ji řemeslník s úsměvem od ucha k uchu pronáší.

Teď už je to v pořádku (Paninko). Tohle uslyšíte v případě, jste-li dostatečně silní, že se vám podaří dotyčného povolat na místo činu kvůli závadě (klobouk dolů). Po pronesení fráze nepříliš jistým hlasem následuje většinou rychlý úprk řemeslníka takticky přistaveným služebním vozem a jeho nedostupné číslo poté, co o 5 minut později zjistíte, že to sakra v pořádku ani trochu není.

Možná si také rádi přečtete fejeton:  Jak jsem (ne)pracovala z domova 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky