Je krátce po půlnoci 6. února 1966. Cleve Backster sedí ve své laboratoři CIA a přemýšlí o zlepšeních, jež by mohl provést u nového typu detektoru lži, který právě vyvíjí. Jeho zrak přitom padne na palmu dracénu stojící v rohu. Dostane šílený nápad: co kdyby ji napojil na detektor?

Opatrně připevní kontakty na masité listy a vykročí pro vodu, že kytku zaleje. V tu chvíli se však stane něco neuvěřitelného: aniž by jí dal jedinou kapku, pera vykreslí strmé křivky pozitivní reakce. Zůstane stát jako opařený - rostlina mohla reagovat pouze na jeho myšlenku!

Dracéna má strach

Může mít vůbec rostlina nějaké pocity? Ukázala mu snad, že se na čerstvou vodu těší? Jak by mohl vyzkoušet, jestli to nebyla jen náhoda či omyl? Dostává nápad: co kdyby ji nějak ohrozil? Co kdyby popálil jeden z jejích listů?

Myšlenku ani nedokončí, protože ho vyruší zvuk pisátka polygrafu. Detektor vykreslil další křivku, tentokrát svědčící o strachu.

Po pár měsících se o výzkumu začalo hovořit v odborných kruzích a koncem roku Clevea Backstera navštívila kanadská bioložka. S dracénou chtěli společně provést další experimenty. Napojili opět elektrody na listy, ovšem žádná reakce nenastala.

Backster zkontroloval všechna spojení, kabely, přístroje… Ani podruhé, ani potřetí se nic nestalo. V zoufalství se kolegyně zeptal, zda někdy při své práci rostlinám neubližuje. „Ale ano - pálím je v peci, abych zjistila jejich suchou hmotnost,“ odvětila.

Když se po jejím odjezdu Cleve Backster vrátil k výzkumu, dracéna opět reagovala. A vědec si uvědomil úžasný dopad objevu: pozná člověka, jenž zabíjí, dokáže tedy identifikovat vraha!

Filodendrony v depresi

Zanedlouho veřejnosti oznámil další pokus: reakce rostlin na smrt. Dracénu tentokrát nepoužil, protože si prý již zvykla na to, že myšlenky jejího „pána“ pro ni neznamenají hrozbu.

V laboratoři umístil nádrž s 20 akvarijními rybkami garnáty, o tři místnosti dál postavil tři filodendrony a napojil je na detektory. Pak vylil do akvária vařící vodu a garnáty tak v setině sekundy zahubil.

Rostliny nejenže reagovaly na smrt nebohých tvorů, ale navíc získaly velmi negativní vztah k otci myšlenky a v přítomnosti Clevea Backstera setrvávaly v hluboké depresi, což detektor lži jasně potvrzoval.

V mnoha následných pokusech bylo jednoznačně prokázáno, že rostliny reagují velmi výrazně na lidi, kteří spáchali zločin. Pragmatické vedení CIA ovšem odmítlo myšlenku, že by zločince usvědčily nějaké kytky. Cleve Backster se i tak dostal do historie moderní biologie a duchovní život rostlin byl oficiálně nazván Backsterův efekt.