Maso naše vezdejší…

Zdroj:

…dej nám dnes a odpusť nám, že při jeho koupi hledíme na cenu a ne na jakost. Tak nějak by mohl znít dnešní střelmý otčenášek masomilného lidu. A to zdaleka ne pouze u nás, nýbrž třeba i v Německu, jehož trh pořád mnozí považují za vrchol kvality.

Nahlédnout do sousedovic chlívku může být velmi poučné. Mysleli jste si, že německé maso je vzorem dokonalosti? To prý bývalo.

Teď se do něj v německém týdeníku Der Stern tak obuli, že by od tamních chovatelů pes buřta nevzal! I když – právě většinu uzenin zde zřejmě mají lepší než my v Česku. Pokud však jde o maso samo, může to být klidně úplně naopak.

Chamtivost = motor zemědělství

„Maso je levné jako nikdy dříve. Vyrábíme ho i požíváme největší množství v našich dějinách,“ bez nadšení konstatuje týdeník. Proč bez nadšení? Protože se jeho expertům nelíbí kvalita zboží.

Nabídka je prý přitom právě taková, jakou lidé chtějí: za málo peněz hodně masa (ale ne moc dobrého - Viel Masse und wenig Klasse). Vinou toho pochází 99 % produkce na německých pultech z tzv. turbovýkrmu. Jinak to prý ale nejde, protože lidé požadují především levné zboží.

Člověk pak může zemřít i na dost banální nákazu. Další zlověstná zkratka je MRSA – znamená zlatého stafylokoka, na nějž třeba v USA v roce 2005 zemřelo více lidí (19 000) než na AIDS (17 000). V Evropě to ročně bývá 5 000 osob.

Dávno už se antibiotika do krmných dávek nepřidávají preventivně: to je v celé EU zakázáno, přestože tato finta zajišťovala asi o pět procent rychlejší přírůstky na hmotnosti. Zvířata je dostávají, jen když je opravdu potřebují k léčení. To ale bývá v průměru dvakrát za jejich krátký život.

Zbytky antibiotik a jejich metabolity samozřejmě ze zvířat odcházejí přirozenou cestou a „obohacují“ naše životní prostředí. Nejsnadněji je objevíme v plodinách, jež byly hnojeny prasečí kejdou.

Díky koloběhu přírody se však dostanou i do vzduchu a třeba také do piva, které si právě vychutnáváme; ostatně stejně jako antikoncepce, zbytky vitaminu C a další masově po(zne)užívané látky…

Pozor na biozeleninu

  • „Letos se opět v německém tisku objevila zpráva o možném problém s rezidui antibiotik v drůbežím mase,“ řekl nám tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „Všechny zásilky masa z Německa na našem trhu jsme proto vyšetřili a vše bylo v pořádku. K tomu chci ještě dodat, že zvířata můžou být poražena až po určité době od použití antibiotik, kdy už se jejich zbytky z organismu vyplaví a maso je ‚čisté‘.“
  • Prakticky přes kopírák můžeme tuto zprávu napsat též o německém vepřovém, které k nám připutovalo na konci ledna. Podezření na obsah chloramfenikolu se u něj nepotvrdilo. (Zájemce o pravidelné sledování informací tohoto druhu odkazujeme na stránky www.svscr.cz, kde kromě aktuálních zpráv najdou i související odborné publikace – třeba studii Kontaminace potravního řetězce.)
  • „Jsme si vědomi toho, že rezidua antibiotik v potravinách zdraví člověka přímo neohrozí, ale protože může dojít k nechtěné kultivaci rezistentních kmenů, jsme na jejich obsah velmi ‚nabroušeni‘,“ vysvětluje ještě Josef Duben. „Proto je jakékoli jejich zjištění důvodem k pozastavení dodávky masa, nepropuštění na náš trh a vrácení, popřípadě likvidaci.“
  • Zlopověstný ESBL byl loni v Nizozemsku objeven v biozelenině, například v ředkvičkách, sójových klíčcích a jarní cibulce. Ke znečištění rezistentními bakteriemi zřejmě došlo v rámci organického pěstování při hnojení prasečí kejdou.
  • ESBL je problém celé Evropy. Stále častěji třeba dělá potíže pacientům ve Švédsku – loni už jeho vinou ztratilo citlivost vůči antibiotikům na 5 000 osob.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky