Nahlédnout do sousedovic chlívku může být velmi poučné. Mysleli jste si, že německé maso je vzorem dokonalosti? To prý bývalo.

Teď se do něj v německém týdeníku Der Stern tak obuli, že by od tamních chovatelů pes buřta nevzal! I když – právě většinu uzenin zde zřejmě mají lepší než my v Česku. Pokud však jde o maso samo, může to být klidně úplně naopak.

Chamtivost = motor zemědělství

„Maso je levné jako nikdy dříve. Vyrábíme ho i požíváme největší množství v našich dějinách,“ bez nadšení konstatuje týdeník. Proč bez nadšení? Protože se jeho expertům nelíbí kvalita zboží.

Nabídka je prý přitom právě taková, jakou lidé chtějí: za málo peněz hodně masa (ale ne moc dobrého - Viel Masse und wenig Klasse). Vinou toho pochází 99 % produkce na německých pultech z tzv. turbovýkrmu. Jinak to prý ale nejde, protože lidé požadují především levné zboží.

Člověk pak může zemřít i na dost banální nákazu. Další zlověstná zkratka je MRSA – znamená zlatého stafylokoka, na nějž třeba v USA v roce 2005 zemřelo více lidí (19 000) než na AIDS (17 000). V Evropě to ročně bývá 5 000 osob.

Dávno už se antibiotika do krmných dávek nepřidávají preventivně: to je v celé EU zakázáno, přestože tato finta zajišťovala asi o pět procent rychlejší přírůstky na hmotnosti. Zvířata je dostávají, jen když je opravdu potřebují k léčení. To ale bývá v průměru dvakrát za jejich krátký život.

Zbytky antibiotik a jejich metabolity samozřejmě ze zvířat odcházejí přirozenou cestou a „obohacují“ naše životní prostředí. Nejsnadněji je objevíme v plodinách, jež byly hnojeny prasečí kejdou.

Díky koloběhu přírody se však dostanou i do vzduchu a třeba také do piva, které si právě vychutnáváme; ostatně stejně jako antikoncepce, zbytky vitaminu C a další masově po(zne)užívané látky…

Pozor na biozeleninu

  • „Letos se opět v německém tisku objevila zpráva o možném problém s rezidui antibiotik v drůbežím mase,“ řekl nám tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „Všechny zásilky masa z Německa na našem trhu jsme proto vyšetřili a vše bylo v pořádku. K tomu chci ještě dodat, že zvířata můžou být poražena až po určité době od použití antibiotik, kdy už se jejich zbytky z organismu vyplaví a maso je ‚čisté‘.“
  • Prakticky přes kopírák můžeme tuto zprávu napsat též o německém vepřovém, které k nám připutovalo na konci ledna. Podezření na obsah chloramfenikolu se u něj nepotvrdilo. (Zájemce o pravidelné sledování informací tohoto druhu odkazujeme na stránky www.svscr.cz, kde kromě aktuálních zpráv najdou i související odborné publikace – třeba studii Kontaminace potravního řetězce.)
  • „Jsme si vědomi toho, že rezidua antibiotik v potravinách zdraví člověka přímo neohrozí, ale protože může dojít k nechtěné kultivaci rezistentních kmenů, jsme na jejich obsah velmi ‚nabroušeni‘,“ vysvětluje ještě Josef Duben. „Proto je jakékoli jejich zjištění důvodem k pozastavení dodávky masa, nepropuštění na náš trh a vrácení, popřípadě likvidaci.“
  • Zlopověstný ESBL byl loni v Nizozemsku objeven v biozelenině, například v ředkvičkách, sójových klíčcích a jarní cibulce. Ke znečištění rezistentními bakteriemi zřejmě došlo v rámci organického pěstování při hnojení prasečí kejdou.
  • ESBL je problém celé Evropy. Stále častěji třeba dělá potíže pacientům ve Švédsku – loni už jeho vinou ztratilo citlivost vůči antibiotikům na 5 000 osob.