Peníze jako číslo jedna. Tak je prezentována akce Děkujeme, odcházíme! Jenže peníze úplná jednička nejsou. Nebo ještě jinak - roli hrají, každý stále slyší, že jsme v tržním hospodářství, ale…

Lékařům vadí i korupční jednání, které se ve zdravotnictví ubytovalo, a nekoncepčnost. Proto nabídli ministerstvu řešení.

Lékaři v okresních nemocnicích…

…jsou přetíženi těžce! Je jich málo, nemají pro služby čas na profesní růst, ten ukusují z doby spánku, což v konečné fázi může ohrozit pacienta. Mnozí navíc kvůli získání atestace musejí přejít na jiná oddělení a tak dále. V té nemocnici je i dovolená jednoho lékaře malér.

Ale řešení není nemocnice rušit a doktory urážet, když se proti tomu ohradí. Nebo je nazvat vyděrači, když varují, že odejdou, protože tento stav je neudržitelný.

Ovšem i to je důsledek neřešení problémů ve zdravotnictví už vlád minulých, ne až této. „Trvanlivost“ ministrů zdravotnictví je u nás bohužel krátká. Žádný, který se pokusil o změny, je nedotáhl do konce.

Myslím, že nemocnice a mnohá zdravotní centra, která lékaři budovali, fungují pro jejich chuť dělat tuto práci a hlavně díky jejich entuziasmu a optimismu.

Ten dochází. Málokdo z nás chce odejít, ale jak „bojovat“, když vás nikdo, kdo má, neposlouchá. Tyto kroky byly avizovány dlouho dopředu, tudíž šlo, a myslím ještě lze, udělat, aby prvního března ke kolapsu nedošlo.

Prý je zdravotní péče u nás dotována platy lékařů. To snad ne!

Ano, trvá to dvacet let. Když ministerstvo přišlo s tím, že je třeba šetřit, a zhoršilo už tak příšerné platové tabulky, nadzvedlo to řadu lékařů. Protože většina ví o ekonomických studiích, jež říkají, že kdyby se zabránilo korupci, nebyl by schodek státního rozpočtu.

Lékaři dlouho doufající ve zlepšení použili jiných metod než klidných. Chtít důstojné ocenění za práci je nepochopitelné? Řeči, že lékaři běžně pobírají částky kolem padesáti až sedmdesáti tisíc, jsou nesmysl. To je průměr i s managementem a službami! Přiznávám, já těch částek nedosáhnu, a to jsem odborník (světový! - pozn. red.) na roztroušenou sklerózu a mám dva pracovní úvazky.

Běžní lidé do oboru nevidí, jen slyší: přístroje jsou drahé a…

…a jsme u jádra! My bychom rádi, aby nemocnice předcházely předraženému nákupu přístrojů. Když ministerstvo nařídí zprůhlednění financování nemocnic, lze předpokládat úspory. Zamezí se velkým provizím.

Není tajemství, že řada nemocnic nakupuje přístroje dráž, než skutečně stojí, protože je v té cestě mnoho prostředníků, příživníků. Tento finanční „cedník“ by se dal ztransparentněním nákupů, výběrových řízení a tak dále hned ucpat. Stačí povinnost na internetu uvést cenu, firmu, nabídku… To by byla výrazná úspora i na platy.

To stačí?

Na začátek. Místo aby ministr projevil vůli, sedl k jednacímu stolu a vyslechl názory na řešení situace, na tvoření sítě zdravotních zařízení a na postupnou řádnou reformu s kontinuitou, tak dělá krizové scénáře! Z naší strany ochota je.

Chceme vidět činy, ne poslouchat sliby. Je jasné, že v systému peníze jsou, nechceme po poplatnících, aby dávali víc. Kdyby vláda do prvního března nic neřešila, rozpadnou se týmy ve specializovaných centrech, nemocnicích… To je i obrovská intelektuální škoda, jež nelze napravit za rok.

Jedni odejdou, přijdou jiní z horších poměrů… I to zaznívá.

Ta tendence historicky trvá, pohyb národů od východu na západ je. To situaci neřeší. Studenti, absolvující medicínu na východ od nás, často nejsou schopni poskytnout péči, jaká je tu zvykem. To by pacient pocítil. Ale je-li to vůle národa, vlády? Upřímně - exodus nikdo z nás nechce, toto je forma protestu.

Když se z vašeho pohledu nic nezmění, půjdete pryč?

V Česku se medicína učí na špičkové úrovni, naši lékaři jsou žádaní… Jak je možné, že to vláda nevidí, tím ruší úctu ke vzdělání! K mému odchodu: nechtěla bych. Ale vše má meze.

Dopis ministru zdravotnictví

Ukázka z dopisu prof. MUDr. Evžena Růžičky, DrSc., přednosty neurologické kliniky 1. LF UK v Praze adresovaného loni v prosinci ministru zdravotnictví: Já si nepřeji, aby od 1. března 2011 Hennerova neurologická klinika přestala fungovat. Nechci, aby se rozpadly unikátní specializované týmy, z nichž jednomu jste udělil svou cenu. Zároveň si ale uvědomuji, že požadavky lékařů jsou oprávněné, a chápu, že už nevěří vágním slibům, nereagují na účelově vyhlašované morální a profesní apely a nebojí se ani zastrašování.