Skládá se ze 13 a více kruhů o stejném průměru, jež se vzájemně protínají. Ten, kdo se na obrázek podívá pozorně, prý najednou zjistí, že ho už někde viděl - a nejednou. Vlastně se s ním setkává pořád!
Prostupuje celým naším okolím, už od dávných věků je v přírodě, náboženství i v umění.
Jeden takový vzor nalezli archeologové například na sádrovcovém prahu v paláci asyrského krále Aššurbanipala, který vládl někdy kolem roku 650 př. n. l., ještě starší byl objeven v Egyptě a řada dalších se nachází po celém světě, ať už v podobě rytin v chrámech (nejužívanější byl v gotice), paradoxně ve všech náboženstvích, na pečetích (svobodných zednářů), nebo ve vědeckých spisech (až nápadně často se objevuje ve studiích Leonarda da Vinciho).
Je nositelem informací lidstva?
V současné době se květem života nejvíce zabývá americký badatel a spisovatel Drunvalo Melchizedek.
„Jsme mnohem víc, než víme. Před dlouhou dobou jsme se propadli z vysokého stavu vědomí dolů a teprve nyní se v nás začínají objevovat vzpomínky na to, co jsme zapomněli.
Květ života existoval a znalo ho vše živé. Kdekoli jinde se ví, že je to vzorec stvoření, cesta dovnitř a ven. Je to vepsáno v našich tělech,“ domnívá se autor současného bestselleru Prastaré tajemství květu života.