Kdysi nejdůležitější město českého království. Tento příměr není v případě Kutné Hory vůbec přitažený za vlasy. Vždyť jen málo chybělo, aby se definitivně stala metropolí naší vlasti a natrvalo tu sídlili králové.

Ráj havířů

Těžko říci, kdy lidé objevili v kutnohorských skalách první žilku stříbra. Každopádně hlavní rozmach hornictví nastal ve 13. století, kdy se městečko nad řekou Vrchlicí začalo rozrůstat nebývalým tempem. O chvatu, se kterým se sem sjížděli havíři z Čech, Moravy, Slovenska, ale i Německa nebo Holandska, svědčí nepravidelný půdorys Kutné Hory.

Bohaté královské město

Bohatství města vneslo vítr do plachet celému království. Čeští králové patřili díky kutnohorskému stříbru k nejbohatším panovníkům v Evropě, a tak si mohli dovolit vydržovat silnou armádu, skvělé diplomaty i renomované středověké právníky. Jeden z nich, Ital Gozzio z Orviete, se dokonce na přání Václava II. přestěhoval přímo do Kutné Hory, aby tu uvedl v letech 1300 až 1305 do života tzv. horní zákoník. Tedy středověkou legislativní normu, která přesně stanovovala práva a povinnosti krále, obchodníků se stříbrem, majitelů jednotlivých štol i obyčejných horníků. Ti díky zákoníku nebyli nevolníky v rukou hornických magnátů, ale svobodnými lidmi. Není bez zajímavosti, že zákoník představoval špičku ve světovém právu. A že se v 19. století stal základem hornických norem v Jižní Americe.

Dolary z Kutné Hory

Ve stejné době, kdy si Gozzio z Orviete lámal hlavu nad možnými právnickými kličkami, se v Kutné Hoře, konkrétně v čerstvě zřízené centrální mincovně, začal razit věhlasný český pražský groš. Během několika desetiletí se rozšířil po celé Evropě a ve své době měl stejný mezinárodní význam, jako dnešní dolar. Český pražský groš se s menšími či většími úpravami (později se pančoval, stříbro bylo stále více ředěno mědí) razil ještě za prvních Habsburků, kteří se na českém trůnu uvelebili v roce 1526. V té době však už Kutná Hora ztrácela na významu. Šachty byly vyčerpané a havíři se pomalu stěhovali do Jáchymova…

Symbolem je impozantní chrám

Význam středověké Kutné Hory je ve městě patrný dodnes. Stačí se rozhlédnout kolem sebe, protože tolik úchvatných památek na jednom místě se jen tak nevidí. Symbolem města je impozantní chrám sv. Barbory. Když vejdete dovnitř, zachvějete se zimou, i kdyby byl právě nejteplejší den v roce. Hutné kamenné zdi dovnitř mnoho tepla nepouštějí. Stavba mohutného kolosu začala v osmdesátých letech 14. století, trvala dlouhá léta a vlastně nikdy nebyla zcela dokončená.

Navštivte muzeum stříbra

Dějištěm všeho důležitého býval ve středověké Kutné Hoře Vlašský dvůr. V původně gotické tvrzi se nacházela mincovna, obydlí vážených mincmistrů i luxusní byt, ve kterém přebýval i samotný král. Dnes je tady muzeum, které dokonale popisuje tehdejší ražbu stříbrňáků.

Největší zajímavostí však zůstává Hrádek, tedy alespoň pro milovníky podzemí. První zmínky o něm pocházejí ze 14. století. V sedmdesátých letech 15.století ho koupil Jan Smíšek z Vrchovišť. Dobové listiny hovoří o tom, že si jako jeden z prvních měšťanů Kutné Hory nechal domů zavést vodovod. Nebylo to z touhy po hygieně! Jan Smíšek z Vrchovišť si totiž spočítal, že mu nelegální tavba pokoutně získaného stříbra vydělá víc než poctivý obchod. A protože do své tajné tavicí dílny potřeboval vodu, nechal si ji tam se souhlasem radních dovést.

Za stříbrem do štol

Součástí Hrádku je několik poutavých expozic, ale největší kouzlo má prohlídka podzemních štol. Právě tady, několik stop pod základy různých středověkých budov, pod jezuitskou kolejí, pod chrámem sv. Barbory, je možné nejlépe pochopit, jak život horníků vypadal. Ale nejdříve se musíte navléknout do bílé hornické haleny, na hlavu narazit přilbu a do ruky uchopit kahan. Pak se otevřou postranní vrátka Hrádku a vy se pod vedením zkušených průvodkyň vydáte na cestu městem…