Kůrovec: Malý brouček, o něhož se vede na Šumavě velká válka!

Zdroj:

Kůrovec se baví tedy, je-li lýkožrout smrkový schopen škůdcovského úsměvu, pak určitě!

Foto: Isifa

Jeho operování v Národním parku Šumava rozjelo megaválku. Trvá dlouho, má tvrdé protivníky, x pohledů na řešení, přesah přes hranice, ekonomicko-politicko-krajinářské dopady.

A hlavně: žádné ideální řešení. Jinými slovy, brouk si užívá světla ramp v hlavní roli!

Byrokratický šiml dostává od broučka, který nectí lhůty nutné ke schválení zákonů a vyhlášek či k jejich připomínkování, rány!

Šumavské lesy dřív

Původní pralesy začaly přicházet o celistvost ve 13. století, kdy se v oblasti začalo se zemědělstvím. O více než sto let později začal člověk Šumavu kolonizovat průmyslově – stavěly se sklárny, které se „sunuly“ za dřevem do lesů. Přidávala se i nutnost pastvin. Dřevařská kolonizace se objevila až v 18. století - začala těžba pro komerci. Vybudovaný Schwarzenberský plavební kanál se postaral o zesílení těžby na vývoz, po něm přitlačil i Vchynicko-Tetovský… Ataka na šumavské lesy se stupňovala, a to i díky ničivým vichřicím. Kalamitu toho druhu se Schwarzenbergové snažili na Prášilském panství zvládnout obnovou lesů. „Při tom obrovském množství jim zakrátko došly sazenice a semínka šumavských smrků,“ řekl horský průvodce Vladimír Frencl. Dovezly se tak jejich „kolegové“ z míst jižně od Alp. Postupem času se tu rozšířily cizí smrky, které sem nepatří. Vznikl i monokulturní les, kde je málo listnáčů a jiných druhů, jež by bránily rozšíření případného napadení škůdce jednoho druhu.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


24. kapitola: Teď, nebo nikdy

Přinášíme vám oddechovou detektivku na pokračování, s níž se budete setkávat po celé léto. Není vyloučeno, že se u dalších kapitol objeví i něco z…

Akční letáky