Křehký poklad: Míšeňský porcelán

Zdroj:

Základ ideálního keramického těsta, to je 50 procent kaolínu, 25 křemene a 25 živce. Z něj lze vypálit úžasný porcelán. Neznáte ani Míšeň? Nejvyšší čas k seznámení…

Máte starý kávový servis se značkou zkřížených mečů na jeho dně? Jste o kus blíž poznání…

Porculán alias porcelán

Tají se vám dech nad krásou malých rokokových hodin z porcelánu zn. Slavkov 1837 stojících v jídelně zámku Dačice? Nebo se denně díváte do svého sekretáře na čajník s iniciálou TK – tedy od „Thunů“ z Klášterce nad Ohří?

Tak či tak, dlužno říct, že první evropský porcelán – míšeňský – právě slaví 300 let vzniku… Častěji se ve spojitosti s porcelánem mluví – a právem - o Číně, kde už před naším letopočtem jako první objevili taje jeho pálení, ale my zůstaneme v Evropě, kam se porcelán dostal dík cestovatelské vášni benátského kupce Marca Pola.

Zboží se seladonovou glazurou dovezl pro císaře a jeho dvůr roku 1290. Z Itálie pochází i název porcelán. Jak?

Slovo porcella označuje v italštině mušli, která onu hmotu připomíná; navíc když se kus porcelánu uštípne, vzniklá ploška, jež mušli evokuje i tvarem. Slovo porcelán se zabydlelo také u nás; i když naše babičky nezřídka říkaly porculán…

Pane lékárníku, díky!

Objevit recept na porcelánovou hmotu se na našem kontinentě dlouho nedařilo, až po letech koumání, v roce 1709, vše odhalili saský lékárník Johann Friedrich Böttgern a Ehrenfried Walter von Tschirnhaus.

Stačí naznačit, že působili v Míšni? Roku 1719 už byla založena císařská porcelánka ve Vídni. Pak se s nimi roztrhl pytel. První čeká vzniká o třiasedmdesát let později ve Slavkově, druhá za 2 roky nato v Klášterci nad Ohří, potom v Březové…

Mimochodem míšeňský porcelán byl vypalován při teplotách přes 1 400 °C (jako v Číně), takže se dosahovalo extrémní tvrdosti. Aby bylo možno tyto originální míšeňské výrobky identifikovat, byly označeny na dně značkou.

Existovalo jich několik, než se uchytila jedna jediná – logo dvou zkřížených mečů (1720). A ještě douška - první míšeňský porcelán nebyl bílý, ale napodoboval čínské kolegy, takže šlo o výrobky tmavohnědé i černé, zdobené zlatem.

Již za Böttingera vznikly první soupravy. Jedna z nejslavnějších (tzv. labutí servis, jenž obsahoval přes 1 000 kusů) byla za 2. světové války zničena.

Dnes ale vznikají repliky, zachovaly se totiž původní formy. Neznámý není ani zdejší cibulák kopírovaný řadou porcelánek či série zdobená pod glazurou na kraji talířů letícími rudými a zlatými draky… Tento model se užíval rovněž v bavorském sídle Adolfa Hitlera.

Křehkost jako národní zlato

Důlmistr Jan Jiří Paulus spolu s Janem Reumannem a Janem Pöschlem byli první zakladatelé porcelánky u nás. V Horním Slavkově.

Psal se rok 1792, ale privilegium k výrobě porcelánu získala později – aby neohrozila tu vídeňskou! Kousek odsud v Klášterci nad Ohří se dělo ve stejné době něco podobného.

Manufakturu na výrobu porcelánu organizuje lesmistr a správce panství Thunů. A pan hrabě pomáhá. První výpal představuje 15. března 1794. Zkušební koflík s nápisem Vivat Böhmen je dnes bohužel nezvěstný.

Naplno se všechny porcelánky na našem území rozjely po roce 1800. Angažovaly mědirytce i malíře a ti se dali do tvorby náročných figurálních plastik, dekorativních rozměrných pohárů a džbánů, přejali vídeňské tvary, zlatili…

Ve zlacení nádobí představovala v 1. polovině 19. století jedničku mezi porcelánkami ta v Březové! Výjimečné postavení měla i ta v Lokti atp.

U nás byly všechny soukromé porcelánky po roce 1948 znárodněny a staly se součástí národních podniků. Dnes je situace jiná – ne však vždy optimistická.

Čaj o páté, jen z porcelánu

Berlín, Fürstenberg a Ludwigsburg v Německu, Sevrés ve Francii, Petrohrad v Rusku…, to vše byla místa, kde se v 18. století rozjela výroba porcelánu. Ale dost o začátcích. Kde můžete obdivovat krásné porcelánové kousky?

Třeba v jednom z příborníků v zámku Kynžvart mají servis zdobený zlatem a kobaltem původem ze Sevrés u Paříže. Neotřelý porcelánový servis a šálky z míšeňského porcelánu jsou k vidění v Schaumburském pokoji zámku Ratibořice.

V prosklené skříňce v přípravně jídel zámku Třeboň je pro změnu vystaven servis z české porcelánky v Lokti a tzv. dušičkové hrnečky na horkou čokoládu, které se vyráběly v Míšni…

Porcelán byl mezi šlechtici (a posléze i mezi měšťany) oblíbený sortiment, jenž ukazoval nejen na dobrý vkus, ale rovněž prozrazoval movitost, takže si ho nechali sami dovážet z prestižních výroben.

Mnohdy si ho dávali mezi sebou jako cenné dary. A hlavně se jimi poté trochu chlubili před návštěvami! Hlavně dámy. Čaj v dámském budoáru se pil jen z kvalitního a bohatě zdobeného porcelánu…

Konečně na zámku Český Krumlov jsou dodnes v apartmá kněžny Eleonory instalovány figurky ptáčků a psací souprava – vše z prominentní míšeňské porcelánky...

Čtěte také:

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky