„Kterou Britanniku?“ mohl by moderní Švejk pokračovat. „Já znám dvě – a vobou není žádná škoda.“ Jenomže to by miliony lidí ze všech kontinentů zvolaly:

„Pozor, takhle tedy ne! O Britannice na internetu si říkejte, co chcete, ale ta tištěná patří mezi kulturní poklady lidstva!“ Přitom zpráva o nešťastném skonu se bohužel týká právě tištěné verze slavné encyklopedie…

Nejčtenější kniha – hned po bibli

Tak jako u nás býval konečnou autoritou Ottův slovník naučný, byla jí v anglosaském světě Encyclopaedia Britannica. Každé její další vydání představovalo ucelený pohled jedné generace na svět kolem ní: shrnovalo její poznání a vlastně i názory.

Vinou toho jsou některá hesla Wikipedie zmatená, jiná příliš „politicky korektní“, nebo dokonce musejí být pro svou přílišnou vyhraněnost průběžně odstraňována. I Wikipedie totiž má editory, kteří bdí nad dodržováním základních principů.

Přežívají malí a specializovaní

Bitva tištěných a internetových encyklopedií se samozřejmě odehrává i u nás. Česká Wikipedie se svými 220 000 hesly jistě není tak rozsáhlá jako anglická. I tak je však větší než třeba desetisvazková tištěná encyklopedie Universum (150 000 hesel, vychází z německého originálu Bertelsmann Lexikon, stála 9 900 Kč, momentálně je vyprodána).

Po roce 1989 se u nás rozjela řada ambiciózních encyklopedických projektů – od přetisku Ottova slovníku přes monumentální Sedláčkovy Hrady, zámky a tvrze, Ilustrovanou encyklopedii či Velký slovník naučný až po Všeobecnou encyklopedii Diderot.

Většina však dopadla neslavně. Dnes jsou na trhu vesměs jen encyklopedie menšího rozsahu či úzce specializované (zvířata, hudba, zbraně aj.).

Jako exemplární příklad zmařených ambicí může sloužit osmisvazková Všeobecná encyklopedie Diderot, původní české dílo se 100 000 hesly a 8 000 ilustracemi. Vydání z roku 1999 (současně i na CD) ještě bylo úspěšné. Rozšířené z roku 2000 (20 svazků, 150 000 hesel) však už skončilo špatně: vyšly jen první tři díly a pak se s vydáváním přestalo.

To menší dvousvazková verze encyklopedie Universum (35 000 hesel, v knize je DVD-ROM se 135 000 hesel) si na trhu dobře vede i nyní. Vydrží však v konkurenci žhavě aktuálních internetových encyklopedií?

Mimochodem – věděli jste, že u nás existují už na čtyři desítky webových encyklopedií? Od právnické před lékařskou, železničně modelářskou či pratchettovskou až po recesistickou Necyklopedii, kde najdete i netradičně pojaté heslo Kwěty české…

Všechno o češtině. Včetně „jedničky“

Experti z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně spolu se zahraničními jazykovědci (včetně amerických) připravují univerzální elektronickou encyklopedii českého jazyka. Tento unikátní projekt nebude obsahovat jen všechna česká slova, gramatiku či historii vývoje jazyka, nýbrž i videonahrávky gest – od běžných až po vztyčený prostředník a další vulgarismy! Neocenitelné jsou i zvukové záznamy slov, zvláště pro studium různých dialektů či argotů. Příprava encyklopedie, která bude skutečně na světové úrovni, vyjde asi na osm milionů korun. Hotová by měla být do konce roku 2015. Její plná verze pak bude k dispozici za poplatek.