Po tisíciletí sloužila Kefalonia jako zásobárna kvalitního dřeva a ještě lepších rozinek pro celé Středomoří. Z obchodu s těmito dvěma produkty (a také s olivovým olejem) vyrostlo dávné bohatství ostrova.

Jak velké bylo, o tom svědčí čerstvý nález pěti hrobů z doby římské nadvlády. Archeologové z nich totiž vyzvedli zlaté prsteny a náušnice, zlaté plátky, jež původně zdobily oděvy, bronzové předměty a skleněné nádoby.

Skvělá senzace

Ještě větší senzace by ovšem byl důkaz, že se na tomto ostrově narodil bájný poutník antiky Odysseus (o tuto čest se uchází 26 dalších míst).

Právě nyní zde jedna naftařská firma provádí hloubkové vrty, aby podpořila teorii, podle níž byl současný poloostrov Paliki v homérských dobách samostatný ostrůvek.

Pak by popis Odysseova rodiště, který podal Homér, sedl na Kefalonii úplně přesně. Na dnešní Ithaku se totiž nehodí.

A my bychom o to lépe chápali Odysseovu touhu vrátit se domů. Kefalonia je totiž místo obdařené šťavnatou svěží přírodou, dobrými lidmi, skvělou domácí kuchyní i vínem.

A také kouzelně průzračným mořem, čistými písečnými plážemi, pozoruhodnými horami, jezery a jeskyněmi - i když právě toto asi v antických časech nebylo nic výjimečného…

Seznamte se

  • Název: Kefalonia, součást Iónských ostrovů patřících k Řecké republice
  • Rozloha: 906,5 km2
  • Počet obyvatel: 37 000
  • Hlavní město: Argostoli (žije v něm asi třetina všech Kefaloňanů)
  • Nejvyšší hora: Megas Soros (1 627 m n. m.)