Kalamita: jeleni drancují lesy!

Zdroj:

Lesníky, ekologická hnutí a myslivce rozděluje zásadní spor. Nemůžou se dohodnout, kolik má žít v našich lesích vysoké zvěře. Lesníci a ekologové tvrdí, že srnci ničí les, myslivci se zvířat naopak zastávají.

Zapomeňte na kůrovce, lesy ohrožuje mnohem horší kalamita! Tlupy srnců a jelenů podnikají nájezdy na vše zelené: co uvidí, to spasou. Přemnožená vysoká v některých lokalitách dosahuje více než desetinásobku přirozeného stavu a ročně lesům způsobí dokonce mnohem vyšší škody než orkán Kyrill v roce 2007.

Pokud razantně nesnížíme její počty, les nám sežere! Nemohl jsem si tentokrát odpustit trochu bulvární začátek, přesně tak ale mnozí lesní odborníci a ekologové líčí situaci, jež naše lesy trápí již desítky let a stále se zhoršuje.

Miliardové škody

Čísla jsou neúprosná. Zatímco v 60. letech 20. století žilo v českých a moravských lesích asi 190 000 srnců a 14 000 jelenů, dnes je to téměř 300 000 srnců a 28 000 jelenů. Vyplývá to ze statistiky myslivosti, kterou v roce 2007 vydalo Ministerstvo zemědělství.

„Takový počet spárkaté zvěře již nemůže les pojmout. V momentě, když není rovnováha mezi tím, co les nabízí, a stavem zvířat, která v něm žijí, nastane problém. Ten se projevuje tak, že nevyrůstají mladé stromky, protože je prostě jeleni a srnci sežerou. Oni by samozřejmě nějaké stromy sežrali vždycky, ale ne tolik,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha, jenž se dlouhodobě zabývá problematikou lesů.

Některé stromky sice lze ochránit oplocením, obalováním jednotlivých sazenic nebo natíráním repelenty proti okusu, to však podle ekologů neřeší hlavní problém – přemnožení zvířat. Tato opatření jsou navíc velmi drahá a neochrání všechny stromy, zejména ty, které nevysadili lesníci.

Začarovaný kruh

Jelenovi pivo nelej – zkuste si předcházející větu přečíst pozpátku, zní stejně. V podstatě začarovaný kruh. A stejné je to s jeleny i ve skutečnosti. Pokud chceme mít vyšší počty zvěře, musíme zlepšit stav lesa, ale ten nezlepšíme, dokud alespoň na přechodnou dobu nesnížíme stavy zvěře. A to bez zásahu člověka není možné.

Spárkatá zvěř dnes nemá přirozeného nepřítele. Medvědi u nás vůbec nežijí a populace rysů a vlků jsou tak nízké, že na přirozenou regulaci vysoké nemají zásadní vliv. Roli za dravce tak již dávno převzal člověk, jenže, jak se zdá, systém příliš nefunguje. Myslivecká sdružení a nájemci honiteb, kteří na lovu vysoké vydělávají, logicky nemají na snižování stavů zvěře zájem. Řada je proto na státní správě.

„Ministerstvo zemědělství nikdy nepopíralo, že zvěř, konkrétně prase divoké, jelen evropský a jelen sika jsou lokálně přemnožené druhy způsobující škodu na zemědělských a lesních kulturách. V souladu s tím se také zavázalo v Národním lesnickém programu II. vypracovat novelu vyhlášky číslo 553/2004 Sbírky o plánu mysliveckého hospodaření v honitbě,“ říká tisková mluvčí Ministerstva zemědělství Magdalena Dvořáčková. Ministerstvo podle jejích slov každoročně apeluje, aby státní správa myslivosti vycházela vstříc požadavkům na snížení stavů a navýšení odlovů.

„Situace je nyní taková, že v textu současně platné vyhlášky je popsáno, jak musejí držitelé a uživatelé honitby postupovat při stanovení plánu lovu. Právě zde je prostor na úpravu – navýšení – plánu lovu, nicméně Ministerstvo životního prostředí zatím nedefinovalo výši škody a neurčilo, jaké škody jsou již nutné zohlednit v návrhu plánu,“ uzavírá mluvčí.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky