Spořivost je jedno z dobrých dědictví, které jsme si odnesli z c. a k. monarchie. Občas se nám v minulosti nevyplatila – třeba když v 50. letech minulého století padla měna a peníze v bankách se změnily v cáry papíru. Celkově je ovšem jasné, že spořivost je velká ctnost.

Prasátko mám. Klíč od něj ne

Rodinu Kabelkových z Jakubova u Moravských Budějovic jsme si vybrali jako vzorový příklad „geneticky zakódované“ spořivosti.

„My jsme k tomu byli jako děti vedeni, a tak tenhle zvyk předáváme zase svým dětem,“ vysvětlují Miroslav (41, učitel přírodopisu a chemie) a Bronislava (37, učitelka v mateřské škole) Kabelkovi. Všechny tři jejich děti – Barbora (15), Lucie (12) i Michal (9) - mají už od svých pěti let dětské vkladní knížky.

A je tu argument ještě drsnější: totiž že celý západ spěje ne-li k bankrotu, tedy aspoň k vysoké inflaci. Už teď tiskárny chrlí tuny nových eur a dolarů, které zprostředkovaně snižují hodnotu našich úspor.

Ty mimochodem prakticky nic nevynášejí. Češi si jaksi zvykli, že jejich peníze v bankách buď ztrácejí na ceně, nebo v nejlepším případě vyrovnávají inflaci: slovo výnos se dá použít málokdy. (Vůbec je s podivem, jak se sebou necháme orat - máme jedny z nejvyšších cen vody, elektřiny a tepla, banky a telefonní operátoři nás odírají na poplatcích…)

Šetřit? Nešetřit? Toť otázka

Máme si tedy tato fakta vyložit jako pokyn: nešetřeme, všechno raději hned utraťme? To určitě ne. Spořivost je jedna z vlastností, které přinášejí prospěch i potěšení, dávají našemu životu tvar a perspektivu. Jenom je třeba spořit s rozumem a našetřené papírky čas od času proměňovat v předměty trvalé hodnoty: hlavně nemovitosti, ale třeba i zlato.

Abychom pak jednou s hrůzou nezjistili, že naše celoživotní dřina sice vynesla hezká čísla v bance, avšak svět se mezitím posunul a my si toho už za ty „velké“ peníze moc nekoupíme…

Jak dlouho vydržíme?

  • Podle průzkumu v rámci projektu ING Bank Svět spoření by dokázala průměrná česká domácnost ze svých úspor vyžít dva měsíce a devět dnů. Ideální by prý ale bylo, kdyby měla úspory na půl roku.
  • Z výzkumu rovněž vyplynul poznatek, že loni v prosinci činil průměrný čistý příjem české domácnosti 29 392 Kč a pravidelné výdaje 24 839 Kč – tudíž by mohla ukládat 19 % svých příjmů.
  • Ze stejného zdroje pochází i informace, podle níž má průměrná česká domácnost úspory ve výši 67 315 Kč (dodejme ovšem, že výzkum byl proveden jen na vzorku několika set respondentů).
  • Je zajímavé, že ačkoli Češi spoří velmi usilovně, subjektivně je s výší svých úspor spokojena jen asi třetina našinců. Nejhůř na tom v Evropě jsou Italové (pouze 12 % spokojených), slušně třeba Němci či Nizozemci (asi polovina z nich si své úspory pochvaluje).
  • A jak jste na tom u vás doma? Napište nám!