I přírodní potraviny mohou obsahovat toxiny a být tudíž nebezpečné.
Možná si nyní vzpomenete na oříšky s aflatoxiny (jde o jedny z nejsilnějších přírodních karcinogenů), které musely být jako zdravotně závadné na hranicích EU „zadrženy“. Obdobné případy se občas stávají.
Toxické látky (v tomto případě tzv. mykotoxiny) neprodukují však jen toxinogenní plísně (nejčastěji se nacházejí v suchých plodech, datlích, fících, kukuřici, oříškách), mohou je syntetizovat i rostliny.
Málokoho by však napadlo, že toxický může být třeba čaj, nebo že si problémy můžeme způsobit, když budeme jíst zelené brambory a jádra hořkých mandlí.
Dohněda ne!
Toxické látky mohou totiž vznikat i při nevhodném zpracování běžné suroviny. Například dohněda usmažené bramborové lupínky, zejména pokud jsou vyrobeny z přemrzlých (tedy sladkých) hlíz, mohou obsahovat relativně vysoké hladiny potenciálního lidského karcinogenu - akrylamidu.
Ten vzniká při zahřívání potravin bohatých na škrob (tedy nejen při výrobě chipsů, ale i sušenek či křehkého chleba) a měl by být brzy na evropské úrovni „regulován“.
Zatím Svaz evropského průmyslu vydal doporučení, jaké hladiny by výrobci neměli překračovat. V domácích podmínkách bychom si měli ohlídat to, aby pečení, toastování či smažení proběhlo jen do „zlaté“ barvy.
„Evropský úřad pro potraviny (EFSA) dnes řadí mezi priority i toxiny, které jsou v herbálních přípravcích – například v potravinových doplňcích,“ vysvětluje profesorka Ing. Jana Hajšlová, CSc. z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.