Zfilmovaný bestseller od Elizabeth Gilbertové o jejím roku cestování a hledání sama sebe je hezký film. Hezký jako katalog drahé cestovní kanceláře plný velkých barevných fotek. S hezkými lidmi, jako je Julia Robertsová, od mateřské na plátně vzácná, nebo James Franco a Javier Bardem - tak tu vypadají muži, co hlavní hrdince Liz Gilbertové vstupují do života a ochotně a okamžitě jí pomáhají hledat lásku a pravdu. Film plný hezky znějících banálních frází, které se tu vydávají za životní moudra získaná bolestivou zkušeností. A taky film velkolepě prázdný. Jako módní časopisy plné reklam. Jako Sex ve městě 2.

Režisér Ryan Murphy je teď v kurzu díky vynikajícímu muzikálovému seriálu Glee, který baví především díky své ironii a hudbě. V Jíst, meditovat, milovat chybí obojí. Už na úplném začátku Liz popisuje příhodu kamarádky psycholožky, s níž kambodžské uprchlice nechtěly probírat hladomor či genocidu, ale milostné vztahy. Tak dá hned najevo, že ani dál nepůjde o velké utrpení a navzdory části názvu ani o boha.

S obtížemi, ale přece se dá ještě akceptovat fakt, že „chudinka“ Liz trpí civilizační chorobou nejasné palčivé nespokojenosti se svým životem, která se rozmáhá poslední dobou v mnoha filmech a při níž se nikdy neřeší peníze, zdraví, obvykle ani práce (Liz je spisovatelka), zato často vztahy. Dá se přijmout i to, že se z ní vyléčí za jeden rok, tak, že odjede jíst do Itálie, meditovat do Indie a milovat do Indonésie. I že všude na ni čekají milí noví kamarádi, a když ne milí jako otravně poučující Richard z Texasu, tak aspoň s dobrým srdcem.
c

Problém je, že filmová verze Lizina života je opravdového života zbavena. Její postavy jsou ploché, jejich duševní cesta nepřesvědčivá, sama Liz celou dobu neví, co chce a co má dělat, dokud jí to někdo i v poslední chvíli zase neporadí a nevysvětlí pomocí pěkné metafory. Pseudofilozofickými projevy se tu hýří stejně jako slzami, plakat musí i Richard Jenkins a Javier Bardem. Nemám nic zásadního proti sladkobolným pohádkám, v nichž je happy end od začátku zaručený, ale nemusí být tak polopatické, nenápadité, sebedůležité a tak zřetelně falešné. A už vůbec nemusí trvat dvě a půl hodiny, v nichž se neustále mluví a vzlyká o vnitřním hledání, a přesto se nic nenajde.

ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Eat Pray Love
INFO: USA, 2010, Romantický, 140 min
REŽIE: Ryan Murphy
HRAJÍ: Julia Robertsová, Javier Bardem, James Franco, Richard Jenkins, Billy Crudup
AUTORKA RECENZE: Iva Přivřelová

HODNOCENÍ: 2/5

Zde si můžete přečíst další filmové recenze na serveru Houser.cz