Když naši předci psali spisky proti „kořalečnému moru“, asi netušili, jak blízko budou modernímu názoru na alkoholismus. Podobně jako kdysi mor dýmějový má tato velmi rozšířená nemoc následky jak zdravotní, tak sociální a ekonomické.
Odhaduje se, že alkohol stojí každoročně za 2,3 milionu předčasných úmrtí na světě. V EU zemře předčasně z důvodu konzumace alkoholu zhruba 200 000 lidí. Po tabáku je alkohol druhá droga, která nejčastěji vede k onemocnění a úmrtí.
V EU je asi 14 milionů lidí závislých na alkoholu a léčba důsledků konzumace alkoholu stojí každoročně členské země zhruba 125 miliard eur.
„V důsledku konzumace alkoholu stoupá riziko kardiovaskulárních chorob, zhoubných onemocnění, poškození jater, mozku a desítek dalších chorob. Zvyšuje se pravděpodobnost úrazů, dopravních nehod, agresivního jednání, kriminální činnosti, ale také šíření sexuálně přenosných nemocí, jako jsou AIDS, virový zánět jater typu B, syfilis, HPV a další,“ konstatuje MUDr. Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
„Konzumace alkoholu bývá příčinou rodinných rozvratů i snížené schopnosti udržet si zaměstnání. Existují studie, které dokládají, že soužití s alkoholikem je obtížnější než život s nemocným schizofrenií nebo těžkou depresí.“
Gen PDYN není jediný viník
Na letošním Evropském psychiatrickém kongresu, který se konal začátkem března v Praze, bylo několik odborných bloků věnováno alkoholu, závislosti na něm i důsledkům problémového pití. „Závislost na alkoholu je v současnosti považována za chronickou poruchu nebo onemocnění s častými akutními epizodami.
Za příčinu vzniku závislosti jsou zodpovědné strukturální a neurochemické změny v mozku, jež se prohlubují s další konzumací alkoholu. V důsledku změn dochází k silné touze po alkoholu, poruchám chování a vzniku závislosti,“ konstatuje prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych, který kongresu předsedal. „O tom, zda a kdy závislost vznikne, rozhoduje mnoho faktorů a dědičnost je jeden z nich.
Kolegové na kongresu přednesli výsledky pozorování, které prokázaly zvýšený výskyt závislostí u osob, jež měly ve svém genotypu určitou formu genu PDYN.“
Genetické vlohy jsou nepochybně jen jeden z faktorů pro vznik závislosti. Odborníci se shodují v tom, že důležitá je souhra okolností - určitá osobnostní výbava, setkání s konkrétní látkou („svou“ drogou) a „vstřícnost“ prostředí.
„Větší pravděpodobnost na vzniku závislosti bude mít dělník v palírně vodky na Bajkalu než prodavačka v cukrárně na pražském Staroměstském náměstí,“ říká Cyril Höschl. Roli hrají i další okolnosti jako výživa matky v těhotenství či zážitky z útlého dětství (zejména citové a fyzické zanedbávání, týrání, přítomnost psychicky nemocného v rodině, život se závislým apod.).
Ohrožení manažeři i matky na mateřské
Riziko propadnutí alkoholu se ale nevyhýbá nikomu. Žádná profese, rodinný stav, věk ani socioekonomický status před nebezpečím škodlivého pití a závislosti neochrání.
Nemusíte patřit k tradičně nejohroženějším skupinám, jako jsou hudebníci, lékaři, novináři, stresovaní manažeři, ženy na mateřské dovolené nebo kolem klimakteria, aby vás démon alkoholu zničil. Devastace psychická i fyzická ani nemusí trvat roky. Propadnout se do ní je rozhodně snazší než se z „alkoholové propasti“ vydrápat.
Cíl léčby: úplná abstinence
V léčbě alkoholové závislosti máme v České republice díky MUDr. Jaroslavu Skálovi velkou tradici. Protialkoholní oddělení Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy založil v budově u kostela sv. Apolináře v Praze už v roce 1948. Protialkoholní záchytná stanice, která se stala součástí oddělení v roce 1951, byla první zařízení svého druhu na světě.
Od roku 1948 také funguje socioterapeutický klub KLUS, jenž lidem po absolvování léčby pomáhá setrvat v abstinenci. Tento „skálovský“ cíl terapie je stále chápán jako jediná možnost vyléčení.
K jeho dosažení se používají i podobné postupy jako za nestora oboru, jenž dnes nese název adiktologie a nedávno se dočkal i otevření „vlastní“ Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Jejich volba záleží na zdravotním stavu a věku pacienta, ochotě či schopnosti spolupracovat, možnosti podrobit se ústavní a následné ambulantní léčbě apod.
Vyléčení, tedy úplné abstinence se však podaří dosáhnout jen asi u 20 % pacientů. Až pro polovinu závislých je požadavek úplné abstinence překážka, kvůli níž vůbec nejsou ochotni léčbu podstoupit.
Léky a nové naděje
Terapii můžou usnadnit farmaka, jenže ta mají zatím dost nežádoucích účinků a nepřinášejí potřebné výsledky. Proto 92 % lidí léčených pro závislost na alkoholu zůstává bez podpůrné farmakoterapie. Toto číslo ještě víc vynikne ve srovnání s jinými psychiatrickými diagnózami: u schizofrenie je bez léků 18 % nemocných, u bipolární poruchy 40 %, u těžké deprese 45 %, u panické poruchy 47 % a u fobií 62 %).
Naděje proto vzbuzuje nový koncept léčby, jenž byl představen na letošním Evropském psychiatrickém kongresu. Umožňuje díky psychologické intervenci podpořené modulátorem mozkových opioidních receptorů snížit počet dní tzv. těžkého pití a také významně omezit množství konzumovaného alkoholu u závislých, kteří se chtějí léčit.
Výsledky dosavadních klinických studií prokazují až 66% redukci konzumovaného alkoholu. Kvalita, účinnost a snášenlivost léku je nyní posuzována Evropskou lékovou agenturou.
Hrozí vám závislost na alkoholu?
I pokud je vaše okamžitá odpověď na otázku v titulku rozhodné NE, zkuste si jen tak pro sebe provést test SASQ (Single Alcohol Screening Question).
- Kdy jste naposledy vypil(a) 5 (ženy 4) drinků (alkoholických nápojů) v jednom dni? (Za pozitivní odpověď se považuje časový údaj kratší než tři měsíce; 1 drink = 12 g etylalkoholu, tj. zhruba malé pivo nebo 120 ml vína)
- Měl(a) jste někdy pocit, že byste měl(a) pití omezit?
- Vadilo vám, že lidé vaše pití kritizovali?
- Měl(a) jste někdy kvůli pití pocity viny?
- Stalo se vám někdy, že jste se hned po ránu napil(a), abyste se uklidnil(a) nebo zbavil(a) kocoviny?
Hodnocení: 1 kladná odpověď - vhodné důkladnější vyšetření, 2 kladné odpovědi - podezření na závislost, 3 až 4 kladné odpovědi - závislost na alkoholu