Japonský gang bosozoku: Hlavy už lidem nesekáme

Zdroj:

Bývaly časy, kdy před gangy bosozoku prchali i policisté. Ostrovní zemi sužovalo sto tisíc mladíků a dívek na bizarně vyzdobených strojích. Dnes z nich nezůstala ani třetina. Jako by kouzlo zakázaného ovoce přestávalo platit...

„Městské kmeny“ bosozoku se tady poprvé objevily už v 50. letech minulého století. Traduje se, že jejich zakladatelé byli vojenští piloti propuštění z poražené císařské armády; první gangy se prý ustavily v Hirošimě.

Demobilizovaní vojáci ovšem vytvářeli motorkářské gangy i na straně vítězů – viz třeba Hells Angels. To ale byli prvoplánově ostří hoši, kteří se nebáli krve a zločinu.

Jejich japonští kolegové vedle nich působí spíš trochu jako předchůdci punkerů; tedy aspoň evropskýma očima viděno.

Řev poražených

„Snad to bylo neonovými barvami vlasů našich dívek, nebo možná tím, že do řad,bleskových kmenů‘ vstupovali i třináctiletí kluci,“ svěřil nedávno novinářům z Tokyo Daily Jošio Nakamura (48), který se po kariéře u bosozoku oženil, usadil a dnes je z něj nudný úředník. „Prostě nás všichni postupně přestali brát vážně včetně nás samých.“

To se ale stalo před 10 lety. Dramatický svět bosozoku, kde platila přísná hierarchie a ctily se nepsané zákony (Pomůžeš soukmenovci! Na policii mlčíš!) je v současnosti silně na ústupu.

Čím to? Hlavní zásluhu si přičítají muži zákona, kteří jsou stále nesmlouvavější a jejich kamery všudypřítomnější. Vůči potížistům na motorkách policisté uplatňují nulovou toleranci, v čemž jim zákonů dbalá většina Japonců ráda pomáhá.

Pravda o vzestupu a pádu bosozoku ale bude asi složitější. Každá mladá generace potřebuje revoltu, nějaký projev vzdoru vůči otcovské generaci „pupíků“.

Ta současná však bouří spíš virtuálně na internetu a sociálních sítích. Případně pošle finanční příspěvek svým oblíbeným bojovníkům za lepší svět (to je mnohem pohodlnější než plahočit se někde s motorkou).

Členové bosozoku navíc hodně ztratili ze svého romantického kouzla dobrovolných vyděděnců a „rebelů s příčinou“, když se začali nechávat najímat jako ochranka politiků a mafiánů.

Motorkářské gangy řídnou, napětí mezi mladými Japonci ovšem neubývá. Bude napříště hlavním kanálem jeho vybití bezkrevný svět bitů a pixelů? Nebo přijde ještě něco jiného?

Na čtyřech kolech to nejde

Mladí Japonci chtiví adrenalinu samozřejmě rádi řádí také v automobilech. Pro ortodoxní klany bosozoku jsou však 4 kola málo cool. Ta naopak lákají příznivce nelegálních závodů, jež dříve bývaly v Japonsku téměř na denním pořádku. Výjimečné při nich nebyly ani rychlost kolem 300 km/hod. a smrtelné nehody. Tady ale opravdu účinně zaúřadovala technika. Kamerové systémy na japonských dálnicích policii umožňují rychlý postih amatérských závodníků, kteří teď nacházejí útočiště nanejvýš v opuštěných průmyslových areálech.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Konec chodníků v Čechách?

Navozuje pocit bezpečí, nabízí prostor pro špacír i setkání. Je místem her a ten starý z barevných kostek evokuje historii i hladí duši estéta.…

Akční letáky