Jan Veselý: Dáte si jedno a jeste v pohodě

Pivu českého typu je letos 170 let. Poprvé bylo uvařeno roku 1842 v Plzni. To je v žíznivém létě dobrý důvod sejít se k rozhovoru s Janem Veselým (63), výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven.

Opravdu je pivo ideální na zahnání žízně?

Samozřejmě, je to tak. Pivo obsahuje důležité ionty, minerály a vitaminy, které žíznivý člověk obvykle postrádá. Přitom jde o látky přírodního původu, na rozdíl od chemikálií v iontových nápojích.

Hitem letošního léta by mohla být ochucená piva typu radler - už se prodávají i točená.

Zdá se že ano. Pivovary po dramatickém poklesu výroby v letech 2009 a 2010 aktivně hledají inovace a zájem zákazníků je pro ně příkazem. Tady skutečně platí baťovské Náš zákazník náš pán. Obliba míchaných nápojů na bázi piva se zvyšuje podobně jako v případě nealkoholických piv, nárůst spotřeby je však mnohem rychlejší.

Ovšem chráněné zeměpisné označení České pivo může jako jediné používat to, které bylo vyrobené na vymezeném území - jde prakticky o celou naši republiku - z tuzemského sladu a chmele s použitím tradiční technologie a s definovanou konečnou senzorickou a laboratorní jakostí, což jsou chuť, vůně, barva, pěna, říz a tak dál.

Jak jsou na tom české sladařství a chmelařství? Zůstává chmel pořád naše zelené zlato?

České a zejména moravské sladařství je nesmírně úspěšné. Výroba sladu roste hlavně na export, dodávky pro tuzemsko bohatě pokrývají potřeby našich pivovarníků. Český chmel byl a je nejkvalitnější na světě. Tomu odpovídá také jeho vysoká cena. I když chmelařství v celosvětovém měřítku trpí nadvýrobou, naši pěstitelé, zpracovatelé a obchodníci dosahují velmi dobrých výsledků. A to i přesto, že obecně se pivo stále méně chmelí - hlavně na největších trzích v tropech a subtropech, tedy v Číně, Brazílii a Indii.

Jdou na odbyt speciály s banánovou, kávovou, višňovou, čokoládovou, vanilkovou a bůhvíjakou příchutí?

Jejich spotřeba pomalu, ale stabilně roste. Všechny pivovary se snaží přicházet na trh s novinkami. Třeba s jedenáctkou, vícestupňovými speciály, ochucenými pivy a podobně. Slabší piva se zajímavou příchutí zachutnala ženám. Ostatně ty jsou jako konzumentky méně konzervativní a přístupnější experimentům.

Zdá se mi, že ubývá štamgastů. Mladší ročníky to spíš táhne do barů, vináren, kaváren a čajoven.

Jak už jsem říkal, nová generace spotřebitelů mění svoje zvyky, preferuje sladkou chuť, ráda testuje novinky, má více zájmů, pracovních a jiných povinností. Generace štamgastů, kteří poctivě seděli každý večer nad sklenicí s osvědčenou značkou, pomalu vymírá. Více se konzumuje doma, na párty, při grilování a podobně. Na druhou stranu stále více pijí pivo samostatné emancipované ženy, které by dříve do klasické ušmudlané hospody nezašly ani náhodou.

Co dělá Český svaz pivovarů a sladoven pro další zlepšení image piva?

Snažíme se zdůrazňovat zdravotní prospěšnost mírné konzumace: dvě velká piva denně pro muže a dvě malá pro ženu, jak doporučují přední lékaři a biochemici. Informujeme veřejnost, exekutivu i legislativce o přínosu pivovarství pro české hospodářství, významu pro zaměstnanost v zemědělství a v gastronomii, pro výnosy daní. Upozorňujeme na důležitou roli pivovarů ve společenském životě měst a obcí. Chceme dodat chráněnému zeměpisnému označení České pivo co nejvyšší marketingovou hodnotu, kterou by mohli čeští pivovarníci využít zejména v exportu.

Pivo má stále větší renomé také v gourmetské kultuře. Dokonce existuje i profese pivní sommeliér.

Tento trend se dnes prosazuje zejména díky neskutečně široké nabídce. Jde například o pivo jako ingredienci při vaření a zejména o vhodné spojování druhů piv s různými jídly. Pivovarníci mají výhodu v tom, že určitá značka vypadá, voní a chutná stále stejně. Každý sládek se snaží držet standard svého piva. A pivní sommeliérství? Jeho propagace je dalším úkolem Českého svazu pivovarů a sladoven.

Volba správného tvaru sklenice prý může podpořit chuť pěnivého moku…

To všichni známe - koňak se pije z baňatých sklenek s užším hrdlem, které lépe drží aroma, whisky zase z masivnějších sklenic s těžkým dnem, jež déle drží chlad ledových kostek a podobně. U piva je důležitá pěna, která chrání jeho říz. Pokud má vysokou pěnivost, je vhodná rozšiřující se sklenice, pokud naopak některý typ pění méně, používá se zužující se tvar. Chceme-li točit pivo na hladinku, hodí se široká sklenice válcovitého tvaru. Obecně se v restauracích šíří sklenice s menším obsahem, například 0,33 litru. Při pomalejší konzumaci tak pivo vydrží čerstvé.

Uchová si české pivo kvalitu i v časech vše válcující globalizace?

Jsem pevně přesvědčen, že svoji jedinečnost si české pivo zachová. V boji o trh se už dnes některé pivovary vracejí ke starým recepturám. Velkou pomocí je už zmiňované chráněné zeměpisné označení České pivo. Dodržování zásad přísně hlídá Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Co si myslíte o nepřetržitě puštěných televizorech v hospodách?

Zastávám názor, že každý si má vybrat hospodu nebo restauraci podle svého gusta, což platí i o přítomnosti televize. Osobně se raději dívám na pěknou servírku.

Velké břicho vznikající nadměrnou konzumací piva je prý pověra.

Ze samotného pití břicho nenaroste. Příčinou je spíše mlsání, protože pivo podporuje chuť k jídlu. Stejně tak vadí dlouhé vysedávání u stolu. Pokud si dají pivo po sportovním výkonu turista, běžec nebo cyklista, doplní tekutiny i ionty a zůstanou štíhlí.

A co spojitost tmavého piva a bujného ženského poprsí?

My pivovarníci zastáváme stanovisko, že tmavé pivo růst prsou u dam podporuje, je však třeba konzumaci spojit s masáží od zkušeného odborníka, nejlépe samozřejmě pivovarníka… (smích)

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky