„Vůbec jsem netušil, že taková voňavka existuje. Ani kdybych chtěl, neuměl bych si ji vybavit. Nepamatuju se, o čem ten film byl…“
Dívku nebo ženu, která oslnivou vůni šířila, chtěl Jaromír Truneček vyhledat, ale ve zmatku po představení se mu ztratila. Doteď je mu to líto. „Aspoň bych se jí zeptal, jakou voňavku používá,“ říká. „V kině jsem sice byl s manželkou, ale i tak bych to riskl. Nakonec mi ta vůně zmizela, nejspíš už navždycky.“
Jak je cítit sůl?
„Drtivou většinu vjemů samozřejmě přijímáme prostřednictvím zraku, velmi nezanedbatelnou část ale také nosem,“ říká k tomu psycholog Martin Kotrba.
Na léčení prostřednictvím čichových vjemů je tu samozřejmě celý dobře rozvinutý obor - aromaterapie. Co nejvíce zabírá na vaši náladu a psychiku, to si ale přece jen musíte zjistit sami. Nejlepší pak je, když si dokážete ty správné vůně (pro někoho i pachy) v pravou chvíli sami ordinovat.
Podle lékařů se tak dají zmírňovat i migrenózní stavy a řada dalších potíží. Hlavně ale navozovat stavy příjemné pohody. Účinek vůní zakotvených v paměti s přibývajícím věkem slábne, přetrvává však až do konce života. Pokusy prokázaly, že i pacientům v bezvědomí či ve vegetativním stavu dokážou jejich oblíbené vůně upravit tep, zlepšit dýchání, zkrátka (snad) trochu pomoci.
Výjimkou ze všeobecně kladného působení „osudových vůní“ jsou někdy jen ty, které se pojí s milovanou, ale už nežijící osobou. První reakce bývá bouřlivě kladná, to na ni odpovídá podvědomí. Pak se jí ale chopí rozum a uvědomí si, že její nositel(ka) navždy odešel (odešla), což probudí bolest.
Většina zamilovaných vůní nás ale může bezvýhradně těšit až do velmi vysokého věku. Užívejme si je a dávejme si na čich - veledůležitý smysl - dobrý pozor!