Statistika samozřejmě vždy zahýbe emocemi. Bere v potaz průměrná čísla, průměrného člověka a často nereálné chování: těžko si z platu budeme kupovat jen rohlíky nebo pouze kalhoty či vstupenky do divadla. Přesto jde o zajímavou sondu do našich peněženek.
Porovnáváme tři období: rok 1989, rok 2000 a současnost. Ceny vybraného zboží a služeb v letech 1989 a 2000 vycházejí z tabulek Českého statistického úřadu (ČSÚ), ty letošní z aktuálních nabídek obchodů a služeb.
Platy pro výpočet jsme ovšem zvolili o něco nižší, než je často publikovaný průměr, protože ten uvádí hrubou mzdu. Počítáme s čísly 2 830 korun z období před revolucí, 13 900 korun před 10 lety a 21 200 korun nyní.
Vzpomeňme: šunka byla luxus
Ačkoli ceny potravin za 21 let dramaticky stouply, propočty říkají, že si jich ze současného platu můžeme pořídit více. Dobře je to znát například na masných výrobcích, konkrétně vepřové šunce.
Optimistický dojem našich výpočtů ovšem kazí realita. Ve skutečnosti si totiž každý může koupit zboží a potraviny z platu teprve poté, až uhradí zcela nevyhnutelné výdaje. Sem patří náklady na bydlení (nájem, případně splátka hypotéky a platba za energie a služby).
V tomto segmentu se statistika dramaticky mění a v průběhu 21 let došlo k výrazným změnám: zatímco v roce 1989 vyšel regulovaný nájem na Praze 1 za byt o rozloze 60 m2 na 150 korun měsíčně (s dalšími poplatky v domácnosti činily výdaje asi 350 korun), dnes se u stejného bytu pohybuje kolem 6 000 Kč, u soukromníka může přesáhnout i 15 000 Kč měsíčně.
Suma se samozřejmě liší v závislosti na regionu, kde nemovitost stojí. Zvláště ve městech se tak z platu automaticky odečítá citelná položka, nezřídka i více než polovina!
A další zrada, kterou statistika nerozlišuje: na současný průměrný plat nedosáhne ani polovina lidí. Zátěž cítí zvláště penzisté, jejichž důchod představuje zhruba polovinu průměrné mzdy.