Jak číst počasí on-line?

Zdroj:

Před dovolenou nás zajímá, jaké bude v cílové destinaci počasí. Všichni víme, že nelze dát záruku na víc než několik hodin, maximálně dnů. Přesto se na různých serverech objevují i měsíc dopředu piktogramy na jednotlivé dny. Nedá nám to. Jak tyto předpovědi vnímat a jak se vůbec tvoří?

Před odjezdem sledujeme internetové předpovědi. Na počítači, tabletu nebo pomocí aplikace v chytrém telefonu. Propadáme beznaději, když zrovna v termínu našeho příjezdu k moři nebo na hory naskočí piktogramy s mráčkem a deštěm a teploty nejsou nijak valné. Snažíme se najít lepší prognózu. Klikáme na jinou adresu, hledáme další server. Ten nás uklidní: ukazuje sluníčko. Kombinace zatažených a jasných dnů se trošku zamíchala. Jak je to možné?

Slunce s mráčkem v režii rovnic

„Tyto předpovědi a jejich různé piktogramy na patnáct dnů i měsíc dopředu je samozřejmě třeba brát s rozumem,“ říká RNDr. Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu. „Není ale pravda, že by si to tvůrci cucali z prstu. Data jim konfigurují počítače, které modelují počasí v závislosti na poměrech v dané lokalitě. Bere se v potaz terén, obvyklý směr větru a spousta dalších parametrů. Počítač generuje piktogramy tak, jak by se počasí při dané meteorologické situaci v následujících dnech vyvíjelo. Problém ale je, že stačí, aby se druhý den situace lehce změnila, a do rovnic už vstupují jiná data. Je jasné, že se pak piktogramy na následujících čtrnáct i třicet dnů liší.“

Dnes zkrátka meteorologické údaje chrlí superpočítače na základě různých předpovědních modelů a všechny jsou založeny na výpočtech složitých rovnic poměrů v atmosféře. Zkušený meteorolog je slepě neopisuje, ale analyzuje jejich výstupy a na základě svých zkušeností formuluje předpověď pro danou oblast. A vybere tu variantu, která se mu zdá nejpravděpodobnější. Proto jsou předpovědi na různých serverech odlišné – záleží na tom, kdo data interpretuje, případně z jakého modelu čerpají informace.

Komu věřit? Jak kdy a jak kde

Asi nejznámější jsou americký model Global Forecast System (GFS), evropský ECMWF, který financuje Brusel a vycházejí z něj lokální modely včetně Aladina, a německý GME. Český hydrometeorologický ústav analyzuje data z několika modelů a na základě toho vydává svou předpověď.

Pro Českou republiku a střední Evropu se předně používá Aladin. Je pro naši oblast poměrně přesný, ale je limitován krajními body. Naproti tomu třeba GFS počítají o dost výkonnější počítače a zahrnuje celou zeměkouli. Má tak globálně přesnější data, ale nemusí znát podrobně každou lokalitu.

Našinci si dost oblíbili web norského Meteorologického ústavu yr.no, který se dá přes překladač v Googlu zobrazit i v češtině. Tento zdroj dokáže předpovědět vývoj počasí pro každou vesnici a k tomu v šestihodinových cyklech.

Je si ale třeba uvědomit, že pro každý bod nemusí být vždy přesný, protože předpovědní modely pracují s určitým rozlišením, které je dáno zejména současnou úrovní výpočetní techniky a přesností a hustotou meteorologických měření. V rovinaté krajině se meteogram může shodovat s předpovědí pro větší oblast, zatímco pro místo v malém údolí bude odlišný. Ani model Aladin nedokáže spočítat například výskyt mlhy s přesností na 100 m.

Zimu trefili Američané

Který z předpovědních modelů je pravdě blíže, ukážou vždy až následující dny. Museli bychom ale sledovat předpověď každého modelu pro každou lokalitu a srovnávat s reálnou situací. Jednodušeji můžeme zpětně posoudit dlouhodobější předpovědi.

Obvykle vznikají na celém světě dva hlavní modely: americký a britský. Uplynulou zimu pro naši oblast na podzim předpovídaly protichůdně. Američané věštili mírné podmínky, Britové hovořili o kruté a vlhké zimě. Nakonec se trefili Američané. Dobře jim vyšlo i loňské léto. Spíš než o předpověď jde však o výpočet pravděpodobnosti, jaké počasí by mohlo být.

Jak budeme mít na dovolené, dokážou napovědět webové stránky národních meteorologických ústavů. Budou mít patrně podrobnější data o terénu a povětrnostních poměrech regionu. Třeba u nás je letní počasí ovlivněno tím, zda převažuje zonální proudění chladného vzduchu od západu nebo teplého z jihu či jihozápadu.

Pak také platí, že většina frontálních poruch přichází od západu. Takže na jihozápadě Čech lze čekat vždy více přívalových dešťů, oblačnosti a nižší teploty než na jižní Moravě.

Pro oblasti našich oblíbených destinací u Středozemního moře a Jadranu bývá počasí nejstabilnější od dubna do září. Přitom platí, že u moře je důležité, odkud fouká vítr. Z pevniny je obvykle suchý, naopak od moře představuje větší riziko srážek. Déšť u pobřeží má ale obvykle kratší průběh. Za hodinu dvě se dokáže zcela vyjasnit. A tak i když meteorologické modely předpovídají mraky a déšť, nepanikařte: může být stejně hezky, jen s menší přeháňkou.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky