Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Iluzionista

Francouzský animátor Sylvain Chomet stvořil podle nerealizovaného scénáře slavného komika Jacquese Tatiho tuto nenápadnou podívanou, poctu klasikovi a zároveň svébytné dílo. Jediné, co může českého diváka mrzet, je fakt, že se z původní Tatiho Prahy děj přesunul do Edinburgu.

Jacques Tati byl mistrem komiky všednodennosti. Oproti původní, akční němé grotesce soustředěné kolem jejího aktéra, zalidňoval svá plátna mnoha postavami, a humorné situace se často odehrávaly na okrajích, naráz, bez výrazných point, jakoby mimoděk. Chometův staromilský animační styl, odkazující k francouzské kreslířské tradici, se stal velmi vhodným prostředníkem k zachycení Tatiho melancholického scénáře o úpadku starých hodnot. Oproti předchozímu Triu z Bellville takřka zmizely bizarní události a sureálné gagy, oproti klasickým Tatiho snímkům chybí zalidněná plátna, mnohočetnost gagů a nepracuje se tu tak důsledně s dlouhými celkovými záběry, společná však zůstává kromobyčejná pozornost k detailu, zde převedená do způsobu animace. Jednoduchý příběh vztahu dvou postav má epizodickou, rozvolněnou strukturu a cele se zaměřuje na vykreslení smutku stárnoucího kouzelníka, nuceného se vypořádat se světem, v němž byla varieté nahrazena rockovými koncerty. Skoro beze slov, pomocí animační pečlivosti, charakteristických pohybů a letmých gest plyne děj, jehož středobodem je setkání kouzelníka s mladou ženou a zobrazení jejich vztahu. Právě nejednoznačnost tohoto vztahu, vyplývající z nedostatku informací o postavách a mozaikovité skladby děje, je jedním z hlavních kouzel snímku. Není zcela jisté, zda jde o milence, přátele či otce s dcerou.

Pomalé, pečlivě načasované vtípky vedou spíš k pousmání než k záchvatům smíchu, naopak jde o jeden z nejsmutnějších (nejen) animovaných filmů poslední doby. Tato elegie za dávno zmizelý svět není tak divácky vděčná jako Trio z Bellville, jde však o láskyplné předvedení mizejícího starého, mlčenlivého, klidného světa, navíc se svébytným vizuálním zachycením okouzlující atmosféry skotského města. Tati psal původně scénář jako dopis odcizené nevlastní dceři, a tuto původní, silně osobní rovinu se podařilo Chometovi nějakým zázrakem zprostředkovat. Nejspíš to bude důkaz toho, že svět starých kouzel ještě zcela nezmizel, jediné světélko ve smutkem protkaném díle.


ORIGINÁLNÍ NÁZEV: L‘Illusionniste
INFO: Francie/Velká Británie, 2010, Animovaný/Drama, 90 min
REŽIE: Sylvain Chomet
HRAJÍ: Jean-Claude Donda, Edith Rankin
HODNOCENÍ: 4,5 \ 5
AUTOR: Tomáš Stejskal

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky