Hunger Games: Když vyhraje jen ten nejlepší

Zdroj:

Každá generace potřebuje pár příběhů, se kterými by se mohla ztotožnit – jež by jí posloužily jako „maják“ ve zmatcích dospívání. Kdysi dávno to u nás byli třeba Kája Mařík, Gabra a Málinka či Tři mušketýři, pak Rychlé šípy nebo Vinnetou.

Od té doby, co jsme se stali periférií anglosaské kultury, přejímáme ve velkém její hrdiny. Ti nejnovější ale možná nebudou ti nejúspěšnější…

Jako mouchy kolem dortu krouží američtí filmaři kolem knižní produkce pro větší děti a „mladé dospělé“. Tady je totiž největší pravděpodobnost výskytu témat, která by mohla uspokojit celou rodinu a spustit tolik vytouženou lavinu frenetického nadšení (i zisků).

Občas se podaří: to je třeba případ Pána prstenů, Stmívání a samozřejmě ze všeho nejvíc Harryho Pottera. Jindy jen tak napůl (Letopisy Narnie, Eragon) a ještě v jiných případech prakticky vůbec ne: to mluvíme například o Zlatém kompasu a Percym Jacksonovi.

Půjčíme si váš stát. Díky

V případě knižní série Hunger Games od spisovatelky Suzanne Collinsové ale šli filmaři najisto (vždyť se prodává v milionových nákladech a přeložena už byla do 32 jazyků).

Po pět týdnů letos dokonce byla trojice jejích knih - Hunger Games (Aréna smrti, doslova však Hladové hry), Catching Fire (Vražedná pomsta) a Mockingjay (Síla vzdoru) – na třech prvních příčkách žebříčku nejprodávanějších děl v USA!

To se dosud podařilo pouze Stiegu Larssonovi s trilogií Milénium a po kratší čas i Stephanii Meyerové se sérií Twighlight (Stmívání).

Příznačné pro dnešní dobu také je, že mladistvými mrtvolami se hemžící příběhy Hunger Games v historickém žebříčku nejprodávanějších dětských knih USA přeskočily dosavadního suveréna: neškodně vtipného Poseroutku.

Podle tří knih Suzanne Collinsové jsou naplánovány hned čtyři filmy, z nichž ten první už za oceánem zaznamenal obrovský úspěch. Během prvního víkendu svého promítání utržil v přepočtu 1,1 miliardy Kč (lépe si vedl jen Temný rytíř a poslední Harry Potter). To v Evropě se zdaleka takovému zájmu netěší: u nás ani dočasně neztekl první příčku žebříčku návštěvnosti.

Na obrovském úspěchu v USA se nepochybně podílí i reklamní kampaň, která byla velmi vynalézavá. Fanoušci mohli zdarma získat pasy fiktivního státu Panem, v němž se odehrává děj filmu. Nebo si koupit oblečení a zvláštní řadu laků na nehty, které hrdinky používají. Případně se zapojit do některé z řady her, testů a virálních (?) reklam, jež film provázejí.

Nejvíce aktivit se soustředilo na webových stránkách thecapitol.pn. Ono pn má být internetovou doménou státu Panem, ve skutečnosti však jde o doménu pacifických Pitcairnových ostrovů. Ale komu sejde na takové drobnosti?

Kluci a holky, kteří si jdou po krku

Čím si vlastně Hunger Games zasloužily tak velký úspěch, který se má podle odhadů zhmotnit v zisk až 14 miliard dolarů? Kritikové se shodují: vzácně se jim podařilo spojit dohromady love story a drastickou reality-akční show.

V příběhu můžou dívky najít lásku a mládenci násilí (však si také film v USA vysloužil rating PG-13, což znamená, že děti do 13 let by na něj měly chodit jen v doprovodu rodičů).

Autorka knižní předlohy Suzanne Collinsová prý osu příběhu vymyslela během přepínání televizních kanálů, kdy se jí jaksi propojila jedna reality show a zpravodajství z války v Iráku. To je docela dobře možné, její story tomu odpovídá.

Odehrává se někdy ve vzdálené budoucnosti ve státě Panem (bývalé USA), kde z Kapitolu tvrdě vládne fašizující režim (jeho prezidenta skvěle hraje Donald Sutherland). Jako připomínka moci elity se zde každoročně v den výročí potlačení lidového povstání konají Hunger Games.

Bojují v nich proti sobě vždy po jednom chlapci a jedné dívce z každé z 12 provincií Panemu. Zápas je to krutý, vždyť zvítězit může jen jeden – všichni ostatní musejí zemřít. Celou show všichni Panemané v televizi povinně sledují.

Víc raději nebudeme prozrazovat, neboť není nic horšího než znát předem obsah knihy či filmu. Věřte však, že jde o vyprávění drsné a temnotné (někteří recenzenti neváhali použít při jeho popisu terminologii třídního boje a revolučního kvasu).

Zboříme váš prohnilý svět!

Zároveň ovšem nejde o nic nového. Filmů spočívajících ve štvanici na život a na smrt už tu bylo dost (třeba Běžící muž nebo Battle Royale). Tento se od nich liší – snad – větší mírou společenské kritiky, výraznějším zobrazením čisté lásky i čistého násilí a výbornými akčními scénami.

Právě proto na něj chodí nejen po upírském Stmívání „zděděné“ dívčí publikum, ale nově i jejich chlapci (a k mírnému podivu kritiků také slzavé dámy od 50 let výše).

To se ale děje hlavně za velkou vodou (odkud pocházejí víc než dvě třetiny dosavadních tržeb a nejnadšenější ohlasy), kde jsou diváci nejrůznějšími reality show doslova odkojení, a tak jim tato mládežnicko-zabijácká podívaná ani nepřijde moc přitažená za vlasy. Zvláště když nakonec zásluhou skvělé lukostřelecké mušky i síly lásky zvítězí krásná hnědovláska (blondýna by asi v této roli budila úšklebky).

Potřebě revolty proti „těm nahoře“ i „prolhanému světu televize“, kterou má americká mládež stejně jako naše, je tedy učiněno zadost. Avšak pohříchu natolik zámořskými prostředky, že naši diváci onen „rebelský“ rozměr příběhu asi ani moc nepostřehnou…

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky