Historie a pěstování kávy

Málokdo z nás ví, odkud káva pochází a jakými projde procesy, než se dostane k nám do hrnečku. K tomu všemu se dostaneme v našem novém seriálu o kávě.

Kávovník, jako rostlinka, pochází původem z horských oblastí Etiopie. Dále se dostala na Blízký východ. Bylo to zhruba v šestém století. Díky poutníkům se dostala do Mekky a Mediny. Zde se velmi rychle zabydlela a káva se postupně stala oblíbeným nápojem. Je zajímavé, že jako nápoj se začala připravovat až okolo 15. století. Do té doby se používala v potravinách pro svoje povzbuzující účinky. Do Evropy se dostala až začátkem 16. století. Začaly se otevírat kavárny a pití kávy se rychle zařadilo mezi denní rituály.

Postupně se kávovník rozšířil do celého světa a v 17. století vznikla velká spousta kávových plantáží. Kávovník se pěstuje všude okolo rovníku. Pro jeho pěstování je důležité prostředí a hlavně teplota. Rostlinky potřebují dostatek tepla a stabilnější klima. Pokud byste si chtěli kávovník pěstovat doma, sežeňte si čerstvá zrníčka, aby vám vyrostl. Potřebuje pokojovou teplotu a kyselejší půdu.

Kávovník

Kávovník kvete několikrát do roka a zároveň může mít květy i zralé plody. Květy má krásně bílé. Plodem kávovníku je bobule, která v sobě ukrývá dvě na sebe nalepená kávová zrníčka. Zralé plody mají tmavě červenou až fialovou barvu. Rostlina může mít až 13 metrů, záleží na odrůdě. První sklizeň se může sklízet asi po dvou až třech letech.

Kávová třešinka

Plody kávovníku mají dužnatý obal, ve kterém se ukrývají kávová zrníčka. Každé zrníčko je ještě obalené tzv. pegamenem. Vyloupaná zrnka mají zelenou barvu a překvapivě vůbec nevoní. Veškeré aromata a chutě se z kávy získávají až po jejím upražení. Zelená zrníčka mají různé tvary a velikosti. Záleží na odrůdě kávovníku a také na oblasti, kde káva roste.

Sběr kávy

Uzrálá zrníčka se z kávovníků sbírají několika způsoby. První je tzv. ruční sběr, který je sice časově a finančně náročnější, ale výsledkem je opravdu vysoce kvalitní káva. Z kávovníku se sbírají ručně jen ta opravdu zralá zrnka a kávovník se přitom nepoškozuje. Další způsob je tzv. stripping, kdy se vezme celá větev a strhne se vše, co na ní je. Plody se často naruší a hlavně se tím ničí i samotná rostlinka. Poslední způsob je strojový, kdy na plantážích jezdí speciální stroje, které z kávovníku strhávají úplně všechno. Při tomto způspobu dochází k největším poškozením rostliny. Sběr kávy tvoří největší část výsledné částky při jejím prodeji.

Autorka vlastní kavárnu Zlatý korálek, vaří tam kávu Vescovi
a pořádá Školu baristy

Další články

čtenářů si právě čte tento článek