Pohrdám tedy všemi vnitřními bazény s jejich masážními tryskami, solnou jeskyní a atrakcemi wellness centra Jezerních lázní a spěchám na venkovní molo. Koupel v azurovém jezeře (největší hloubka 38 m) obklopeném zelení je blahodárně zklidňující.
V oblaku páry si připadáte odtrženi od okolního světa, i zvuky doléhají jen vzdáleně. Je docela chladno, teplota vzduchu kolísá kolem 10 °C, ale voda má příjemných 26 °C (v létě až 35 °C), je nádherně čistá a navíc léčivá. Kdybych nevěděla, že se nedoporučuje pobývat v ní bez odpočinku déle než 20 minut, cáchala bych se klidně celé dopoledne.
Nejen bahno
„Jezero napájejí krasové prameny, voda se obnovuje každých dvaasedmdesát hodin a má vysoký obsah síry a rádia, takže působí příznivě na choroby pohybového ústrojí, hlavně revmatické, ale také na kůži,“ říká Jitka Ivanová, ředitelka cestovní kanceláře Za sluncem, která do maďarských lázní vozí české turisty už řadu let.
„Mimořádné účinky má zdejší rašelinové bahno. Nemáte vysoký tlak, srdeční problémy, onokologické onemocnění? Pak můžete zábal vyzkoušet na vlastní kůži. Působí i protistresově,“ slibuje.
Když kolega ucítí první závan bahna, proceduru vzdává. Slyším jeho omluvné vysvětlování z vedlejší kóje, ale statečně se nadechnu a jdu do toho. Za pět minut v teplém zábalu nevím o zápachu, ani o světě. A u večeře s bílým vínem od Balatonu, rybou možná téhož původu a množstvím různé zeleniny (dobré jídlo a pití je další lákadlo maďarských lázní) zapomínám i na svá věčně bolavá záda a lituju, že nestíhám využít další „relaxační procedury“, které lázně Hévíz nabízejí.
Nejsou to jen masáže, zábaly a koupele, ale třeba i nordic walking po okolních vinicích, cyklistika či výlet kajakem po vodním kanále, který spojuje Hévíz z Balatonem.